Protože není všeho dost pro všechny, musí každý - jednotlivci, podniky i stát - vybírat mezi věcmi, které jsou nabízeny. V tomto procesu se pak každý bude pokoušet jednat ekonomicky, aby za to, co má, získal co nejvíce. Uvědomíme-li si tuto zásadu, můžeme definovat ekonomii jako společenskou vědu, která popisuje a analyzuje, jak společnost provádí výběr ze vzácných zdrojů, aby vyráběla výrobky a služby a uspokojila tím potřeby. Nutnost provádět výběr je nám všem vnucována našimi příjmy, bohatstvím a schopností půjčovat si. Jednotlivci a rodiny jsou omezeni velikostí svých osobních příjmů, úspor a schopností si vypůjčovat. Podobně jsou podniky omezeny svými zisky, úsporami a výpůjční silou. Státy jsou závislé na schopnosti zajistit daňové příjmy.

Příjmy, úspory, zisky a daně umožňují lidem, institucím a vládě kupovat statky (výrobky hmotné povahy, které vidíte a můžete si na ně sáhnout) a služby (lidské činnosti, které jsou vykonávány za úplatu, mají nehmotnou povahu). Každý jedinec čelí problému volby, kdy se musí rozhodnout pro jednu z možných variant výběru. Poté, co učiní rozhodnutí pro jednu alternativu, následně ztratí příležitost pro jinou volbu.