Při čtení této kapitoly hledejte odpovědi na následující otázky:
- Proč se musí všechny společnosti potýkat se vzácností?
- Proč je ekonomie někdy nazývána „studiem vzácnosti a volby“?
- Co jsou substituční vztahy a náklady příležitosti?
- Proč by měl každý rozumět základům ekonomie?
- Co jsou to výrobní faktory?
- Jak různé ekonomické systémy řeší problém vzácnosti?
Předpokládejme, že se vám nedávno podařilo ušetřit dost peněz na nákup MP3 přehrávače. Zatímco jste hromadili své úspory, objevili jste, jak zábavné je jezdit na kole, a teď byste moc chtěli nové kolo. Můžete si dovolit koupit buď MP3 přehrávač nebo kolo, ale ne obojí. Stojíte před substitučním vztahem. Ekonomové popisují tento druh substitučního vztahu jako náklady příležitosti. Nákladem příležitosti nějaké věci je to, čeho jste se museli vzdát, abyste danou věc mohli získat. Tak nákladem příležitosti MP3 přehrávače ve výše uvedeném příkladu je nové kolo.
Také firmy čelí problému výběru a nákladů příležitosti. Například při plánování reklamní kampaně si místní supermarket může vybrat mezi inzercí v novinách nebo přímou poštovní reklamou. Vloží-li své úsilí do novinové inzerce, nákladem příležitosti bude ušlý prospěch z poštovní reklamní akce.
Tak jako pro jednotlivce a firmy, platí i pro stát náklady příležitosti. Jestliže se například stát rozhodne zvýšit své výdaje na silniční síť omezením výdajů na armádu, pak nákladem příležitosti za zlepšení silniční sítě bude méně silná armáda.
Křivka produkčních možnostíJedním ze způsobů, jak ilustrovat vliv vzácnosti a nákladů příležitosti, je křivka produkčních možností. V následujícím příkladu budeme předpokládat, že smyšlené království Ekománie vyrábí dva druhy produktů: vojenskou výzbroj (pušky, tanky, rakety apod.) a potraviny. Pro stručnost se o nich budeme zmiňovat jako o „puškách“ a „másle“.
Experti určili, že kdyby každý v Ekománii nedělal nic jiného než máslo, mohlo by se ho vyrobit 15 000 tun. Kdyby byly všechny národní zdroje věnovány výrobě pušek, mohlo by jich být vyrobeno 6 000 ks za jeden rok. Samozřejmě by bylo také možné produkovat kombinaci pušek a másla. Následuje graf a poté tabulka.
| Soupis produkčních možností | ||
| Výrobní kombinace | Máslo (tuny) | Pušky (kusy) |
|---|---|---|
| 1 | 15 000 | 0 |
| 2 | 12 000 | 2 000 |
| 3 | 10 000 | 3 000 |
| 4 | 6 000 | 5 000 |
| 5 | 3 000 | 5 500 |
| 6 | 0 | 6 000 |
Obrázek ilustruje maximální možnou produkci pušek a másla ve státě Ekománie. Například v bodě A s produkcí 10 000 tun másla by bylo také možné vyrobit 3 000 ks pušek. Pokud se král rozhodne, že by rád zvýšil výrobu pušek na 5 000 ks (bod B), musela by být výroba másla snížena na 6 000 tun. To znamená, že výroba dalších 2 000 ks pušek (z 3 000 na 5 000) vyžaduje, aby se Ekománie vzdala 4 000 tun másla (z 10 000 na 6 000). Tato oběť ilustruje pojem náklad příležitosti.
Ekonomové často popisují zakreslenou křivku jako hranici produkčních možností, protože představuje maximum toho, co národ může vyprodukovat s použitím všech svých zdrojů.
Avšak předpokládejme, že výroba v Ekománii ve skutečnosti setrvává na 6 000 tunách másla a 3 500 ks puškách (bod X). To by naznačovalo, že Ekománie má nevyužité zdroje, které by mohly být použity ke zvýšení výstupu, kdyby byly zapojeny do produkce. Na druhé straně předpokládejme, že král chce, aby Ekománie produkovala 12 000 tun másla a 4 000 ks pušek (bod Y). Doslechl se, že jste studentem/studentkou aplikované ekonomie, a proto vás žádá o radu v této záležitosti. Co byste mu řekl/řekla?
„Ekománickou“ volbu mezi puškami a máslem vnutil ve 30. letech minulého století německému národu samozvaný totalitní vůdce Adolf Hitler. „Kanóny místo másla“ se nazýval program zbrojení při sešněrování denní spotřeby. Co se neříkalo tak nahlas, byl zlý úmysl: budou-li kanóny, budeme silní, dobudeme svět a vezmeme si, co potřebujeme. Také naše země zažila na vlastní kůži důsledky této kanónové ekonomiky. Za války přišlo o život 350 000 lidí. A to nikoli jen na frontách války. Většinu obětí pečlivě vybírala německá tajná policie. Hmotné škody představovaly asi pět předválečných ročních důchodů. Ekonomie nestojí mimo společnost, je důležitou součástí společenského rozvoje.