Při čtení této kapitoly hledejte odpovědi na následující otázky:
- Jak odpovídá český ekonomický systém na otázky Co? Jak? a Pro koho?
- Proč jsou soukromé vlastnictví, cenový systém a konkurence nazývány „pilíři volného podnikání“?
- Jak zisky, vlastní ekonomický zájem a další stimuly udržují chod ekonomiky?
- Jaká je úloha státu v českém ekonomickém systému?
- Jak výměna peněz za statky a služby vytváří „koloběh“ mezi domácnostmi, podniky a státem?
- Jak lze skrze naše ekonomické cíle poměřovat výkonnost českého ekonomického systému?
Představujeme-li si, že soukromé vlastnictví, cenový systém a konkurence tvoří základy našeho ekonomického systému volného podnikání, pak zisky a jiné ekonomické stimuly zastupují beton, který drží stavbu pohromadě.
Úloha ekonomických stimulůEkonomické stimuly ovlivňují naše rozhodování o tom, co a kde koupit. Například:
- Spotřebitelé budou cestovat do obchodu přes celé město, pokud mohou ušetřit tolik peněz, aby si vynahradili cestovní výdaje a náklady na čas, nebo obdrželi lepší statky a služby.
- Zaměstnavatelé zvýší mzdy nebo zlepší pracovní podmínky, aby přilákali další (nebo lépe odborně připravené) pracovníky.
- Vkladatelé převedou své úspory z jedné banky do druhé, aby získali vyšší zisk (na základě vyšší úrokové sazby).
- Podnikatelé se budou snažit řídit své podniky tak, aby dosáhli nejvyšších zisků.
Jedním ze základních ekonomických stimulů v tržních ekonomikách (tedy i v české ekonomice) je přání dosáhnout z vynaloženého úsilí co nejvyššího zisku. Ekonomové tomu říkají vlastní ekonomický zájem. Ovšem vlastní ekonomický zájem nemůže vysvětlovat všechno lidské chování. Pracovníci se mohou vzdát pohodlnějšího pracovního místa, protože se nechtějí stěhovat do jiného regionu. Firmy často snižují své zisky o příspěvky různým charitativním a jiným veřejně prospěšným organizacím. Maminky zůstávají doma, aby mohly vychovávat své děti. Spotřebitelé mohou nakupovat raději v jednom obchodě než v druhém i z jiných důvodů než cenových.
Úloha ziskuSnad žádný pojem nemá v ekonomice tolik rozdílných výkladů jako zisk. Nejběžnější definicí zisku je prostě rozdíl mezi celkovými příjmy a celkovými náklady. Synonymem je tedy čistý příjem, tedy to, co zůstane z prodeje, když od tržeb odečteme výrobní náklady. Rozdíl je právě v tom, co všechno počítáme do nákladů.
Jednoho letního dne vzal Jiří 200 Kč, které si ušetřil, a koupil citróny, cukr, led a krabici papírových pohárků. Vše použil k výrobě limonády, kterou prodával po 10 Kč za pohárek. K večeru byla všechna limonáda prodaná a Jiří měl celkem 450 Kč v mincích a malých bankovkách.
„Nechte mě přemýšlet,“ řekl Jiří, když spočítal výsledek své denní práce, „výroba a prodej limonády stály 200 Kč a utržil jsem 450 Kč. Myslím, že to byl opravdu dobrý nápad.“
Podnikatelský nápad Jiřího měl dobrý výsledek. Ale byl by Jiří stejně potěšen, kdyby kvůli prodeji limonády nemohl posekat dva trávníky, každý po 150 korunách? Podnikatel musí zvážit náklady příležitosti svých rozhodnutí.
V případě Jiřího byly výrobní náklady 200 Kč, zatímco výtěžek z prodeje byl 450 Kč. Rozdíl 250 Kč představuje jeho zisk.
Dosažení zisku neboli ziskový motiv je síla, která pohání ekonomický systém. Připomeňme si, že funkcí ekonomického systému je alokovat (rozdělovat) vzácné zdroje, které vytvářejí statky a služby. Těmito zdroji jsou přírodní zdroje, lidské zdroje, kapitál a podnikání.
Obchodníci kupují nebo prodávají půdu a jiné přírodní zdroje, pokud si myslí, že mohou mít z transakce zisk. Také využívají tyto zdroje způsobem, který vytváří největší zisk.
Jana Marková se rozhodla prodat rodinný pozemek společnosti Damos. Damos plánoval postavit na tomto místě nákupní středisko. Jana věděla, že získá mnohem více prodejem svých nemovitostí, než kdyby na nich dále hospodařila.
Stejně tak jako stimul zisku vedl Janu, aby prodala svůj majetek, stál ziskový motiv za rozhodnutím společnosti Damos postavit nákupní středisko.
Zisk také ovlivňuje alokaci práce.
Michal Hrbáček ztratil práci ve firmě na výrobu televizorů. Společnost musela přestat podnikat, protože nebyla schopna konkurovat výrobkům ze zahraničí. Michal přijal práci manažera v jedné z nových prodejen rychlého občerstvení.
V tomto případě neschopnost vydělat zisk donutila firmu, aby propustila pracovníky. Mezitím ziskové příležitosti podnikání v oboru rychlého občerstvení dovolily jiné firmě najmout další pomocníky. V obou případech vidíme, jak přítomnost nebo nepřítomnost ziskových příležitostí ovlivnila alokaci práce.
Zisk také ovlivňuje alokaci kapitálových zdrojů.
Martin Klíma, majitel velkoprodejny „Super levné potraviny“, nedávno instaloval u pokladny automatický snímač. Martin si spočítal, že snímáním čárového kódu mohou pokladní zrychlit svou práci, prodat více jídla (za předpokladu, že se v systému tvořily fronty) a vytvořit větší zisk, než při vyhledávání natisknutých cen.
Zisky pohánějí podnikatele, aby riskovali kapitál, najímali zaměstnance a kupovali věci, které potřebují k výrobě statků a služeb, tedy podnikali. Zisky také vytvářejí stimul ke snižování nákladů, chytrému marketingu a předhánění konkurence v množství prodejů.