Tabulky nabídky a poptávky nám říkají, kolik jednotek budou kupující ochotni koupit a kolik jednotek budou prodávající ochotni prodat při různých cenách. Samy o sobě nám neřeknou, při jaké ceně se statky a služby skutečně smění. Nicméně když se tyto dvě síly setkají, děje se něco velmi významného. Interakce nabídky a poptávky má za výsledek ustavení rovnováhy neboli tržní ceny. Tržní cena je cena, za kterou budou statky a služby skutečně směněny za peníze.

Abychom si to ilustrovali, spojme tabulky nabídky a poptávky po zmrzlině dohromady. Cena, při níž se nabídka rovná poptávce, je známá jako tržní cena neboli bod rovnováhy. V tabulce by tržní cena byla 7 Kč, protože při této ceně se poptávané množství a nabízené množství zmrzlin přesně rovnají. Obrázek vyjadřuje tuto informaci graficky.

Tržní cena je jediná cena, která může existovat za podmínek dokonalé konkurence libovolnou dobu. Dokonalá konkurence existuje, když převažují následující podmínky:

• Kupující a prodávající mají úplné znalosti o cenách oznamovaných na trhu.
• Existuje mnoho kupujících a prodávajících, takže žádný jednotlivec nebo skupina nemůže regulovat ceny.
• Výrobky jsou navzájem stejné. Proto by pro kupujícího nemělo smysl, aby platil vyšší než tržní cenu, ani pro prodávajícího, aby přijal méně.
• Kupující a prodávající mohou svobodně, tj. podle vlastní vůle, vstoupit na trh nebo jej opustit.

Představme si zmrzlinové kornoutky prodávané 1. dubna za 3 Kč. Jak vidíte z tabulky nabídky a poptávky, bylo by za tuto cenu koupeno 190 kornoutků. Obchodníci by nicméně za tuto cenu nabídli jen 50 kornoutků. Jakmile by 50 studentů zhltlo dostupné kornoutky, další studenti by se také dožadovali zmrzliny. To je případ přebytečné poptávky.

Mezitím by ostatní obchodníci, kteří by se dozvěděli o neuspokojené poptávce po zmrzlině, nabídli své kornoutky za cenu vyšší než 3 Kč. Ty by byly také prodány až do doby, dokud by se poptávané množství při určité ceně přesně nerovnalo nabízenému množství.

Z toho vyplývá, že přebytečná poptávka povede ke zvyšování ceny a že toto zvyšování bude pokračovat, dokud se poptávka a nabídka nevyrovnají.

Předpokládejme nyní, že když 1. dubna začal prodej zmrzliny, byla cena 11 Kč za kornoutek. Za těchto okolností se koupilo 65 kornoutků. Obchodníci byli nicméně připraveni prodat za tuto cenu 235 kornoutků. To znamená, že zde existovala přebytečná nabídka ve velikostí 170 kornoutků.

Ti obchodníci, kteří by si to mohli dovolit, by začali nabízet kornoutky za nižší ceny. Jak by ceny zmrzliny klesaly, prodávalo by se víc a víc. Proces by pokračoval tak dlouho, až by se nabízené množství přesně rovnalo poptávanému množství. Přebytečná nabídka se projeví v poklesu cen, dokud nebude dosaženo nové rovnováhy.

V případech uvedených v přebytečné nabídce nebo přebytečné poptávce ceny rostly nebo klesaly tak dlouho, než kupující a prodávající „vyčistili trh“ tzn., dostali se na cenu, při níž se nabídka a poptávka po zmrzlině přesně rovnají. Kdyby však prodej zmrzlinových kornoutků začal při ceně 7 Kč, ceny by se nezměnily vůbec, protože 7 Kč byla rovnovážná cena, při níž se poptávané množství přesně rovnalo nabízenému množství. Pokud nabídka a poptávka zůstávají nezměněny, zůstane rovnovážná neboli tržní cena konstantní.