Vraťme se zpět k vašemu školnímu zmrzlinovému trhu a předpokládejme, že začátkem dubna v sousední střední škole prasklo vodovodní potrubí. Následkem této nehody bylo do vaší školy přesunuto velké množství studentů. Příchod těchto studentů, z nichž mnozí mají rádi zmrzlinu, zvýšil poptávku.

Obrázek tyto nové údaje doplňuje do našeho grafu.

Nová křivka se objevuje vpravo od původní křivky D. To odráží vzrůst poptávaného množství při každé ceně. Vzrůst poptávky má za následek novou rovnovážnou cenu 9 Kč a nové rovnovážné množství 175 kornoutků, které budou prodány.

Pokud naopak poptávka klesne, posune se poptávková křivka doleva (nebo dolů). V tomto případě by se křivky protínaly při nižší rovnovážné ceně a množství.

Nyní předpokládejme, že v dubnu přijel do města cirkus. Mnoho obchodníků se zmrzlinou si myslelo, že vedle cirkusového stadiónu půjde zmrzlina lépe na odbyt. Proto se přesunuli na tuto stranu města. Protože počet obchodníků u vaší školy se výrazně snížil, také nabízené množství zmrzliny je daleko menší než dříve. Nová situace se odráží v tabulce nabídky.

Obrázek ilustruje pokles nabídky jako dovnitř směřující posun v nabídkové křivce (S). Opět je zde nová rovnovážná cena (9 Kč za kornoutek) a nové rovnovážné množství (85 jednotek). Vidíme, že pokles v nabídce nějakého statku vede ke zvýšení jeho tržní ceny.

Naopak zvýšení nabídky by posunulo křivku směrem ven a průsečík s poptávkovou křivkou dolů. Jinými slovy, zvýšení nabídky bude mít za následek pokles tržní ceny.