Náš ekonomický systém je popisován jako tržní systém řízený cenami. To znamená, že pokud se nabídka a poptávka volně projevují, odpovídají výsledné ceny na otázky Co? Jak a Pro koho?

V některých zemích jsou ceny stanoveny státem. V tom případě může ekonomika čelit buď nedostatku nebo přebytku. Je-li cena stanovena pod tržní rovnováhou, projeví se nedostatek. Znamená to, že je více kupujících než prodávajících a je třeba najít nějaký nový způsob, jak alokovat (rozdělit) zdroje. Může to být na základě „kdo dřív přijde, ten dřív mele“. V tomto případě jsou pravděpodobné dlouhé fronty u obchodů. Stát se také může rozhodnout zavést nějaký druh přidělování (jako to udělala „protektorátní“ vláda během 2. světové války). Státní přidělování často vede k vytvoření černých trhů a dalšímu úsilí obejít systém.

Poptávka po určitém výrobku může být popsána tabulkou poptávky nebo poptávkovou křivkou (tato kapitola, Poptávka – Zákon poptávky). Protože výrobci podnikají, aby vytvořili zisk, bude jejich rozhodnutí produkovat ty či ony statky a služby záviset na jejich schopnosti realizovat zisk při cenách, které jsou spotřebitelé ochotni platit, a při množstvích, která budou kupovat. Vzroste-li spotřebitelská poptávka, bude více jednotek poskytováno za vyšší cenu, jestliže poptávka poklesne, stane se opak.

Výrobci se mohou svobodně rozhodnout. Mohou ignorovat spotřebitelskou poptávku a produkovat mnoho nebo málo a prodávat za libovolnou cenu Ale ti, kteří produkují statky za ceny, které spotřebitelé nejsou ochotni platit, utrpí finanční ztrátu. O zisk přijdou i ti, kteří vyprodukují méně, než by mohli prodat za tržní cenu.

Tržní systém odměňuje ty, kteří snižují své výrobní náklady, a trestá podnikatele, kteří to nedělají. Můžeme to ilustrovat na následujícím hypotetickém příkladu.

Chápete, proč se společnost Star rozhodla změnit způsob, kterým vyrábí ovladače? S výrobními náklady 90 Kč má společnost naději zdvojnásobit své zisky z 30 na 60 Kč za kus při současné tržní ceně.

Dokonce, i kdyby měla tržní cena poklesnout, nižší náklady dovolí Staru prodávat zboží za nižší cenu. Předpokládejme například, že jiní výrobci ovladačů také sníží své náklady, což bude mít za následek, že nabídka ovladačů vzroste. Jak víte, zvýšení nabídky sníží tržní cenu a dost možná tržní cena ovladačů klesne ze 150 Kč na 120 Kč za kus.

Star může naštěstí dobře prosperovat i při nové tržní ceně. Kdyby společnost nezměnila své výrobní metody, musela by pravděpodobně zanechat podnikání v oblasti ovladačů.

Klíčem pro přidělování zdrojů jsou tržní ceny. Pomáhají určovat, kdo statky a služby dostane a kdo odejde s prázdnou.

Tabulka ukazuje poptávku a nabídku pro hypotetický produkt - „udělátko“. Na trhu je 20 kupujících a 20 prodávajících, z nichž každý by rád buď koupil nebo prodal 1 udělátko. Jak vidíte z tabulky, rovnováha klesla na tržní cenu 11 Kč, při které bude prodáno 10 udělátek. Protože bylo prodáno jen 10 udělátek, znamená to, že 10 kupujících šlo domů s prázdnýma rukama a 10 prodávajících stále vlastní svá udělátka.

Jak dospěl trh ke svému rozhodnutí? Kteří kupující získali udělátko a od koho je koupili?

Kupující, kteří koupili udělátka, patřili mezi těch 10, kteří byli ochotni zaplatit 11 nebo více Kč za jednotku. Kupující, kteří nekoupili udělátko, stanovili jako svůj limit menší cenu než 11. Prodávající, kteří prodali udělátka, byli ochotni přijmout za jednotku 11 Kč nebo méně. Ti, kteří nebyli schopni svá udělátka na trhu uplatnit, stanovili jako svou nejnižší prodejní cenu více než 11 Kč.

Tímto způsobem trh rozhoduje, kdo koupí a prodá udělátka, a kdo ne.