Kapitola 4 - Spotřebitel v naší ekonomice

Při čtení této kapitoly hledejte odpovědi na následující otázky:
  • Jaké jsou zdroje osobního bohatství?
  • Jak vám osobní rozpočty, služby bank a jiných spořitelních institucí, pojištění a spotřebitelský úvěr pomáhají získat víc za vaše peníze?
  • Kolik stojí půjčka?
  • Jak si spotřebitel vybírá?
  • Jak stát chrání spotřebitele?


4.3 SPOŘENÍ

Největší vliv na výši úspor obyvatelstva mají zejména tyto faktory: bohatství, očekávání, výše úrokové míry a daňové zákony.

  • Bohatství = hodnota věcí, které lidé vlastní - například auta, pozemky, domy, akcie a jiné cenné papíry, bankovní účty atd. Lidé s vyšší příjmovou úrovní mohou spořit více, než lidé s příjmy nízkými.
  • Očekávání. Když lidé očekávají zlepšení své situace, mají tendenci zvyšovat výdaje a snižovat míru úspor. Naopak, pokud budoucnost nevypadá příznivě a lidé mají například obavu ze ztráty zaměstnání, většinou odkládají nákupy a snaží se více uspořit.
  • Výše úrokové míry. Zvyšování úroků podporuje spořivost. Lidé jsou přitahováni vyššími zisky a dávají přednost spoření před nákupem služeb a statků. Na druhé straně vyšší úroky a tím „zdražení“ půjček způsobí, že jsou odkládány nákupy dražších statků, jako jsou například automobily, pozemky a finančně nákladná zařízení.
  • Daňové zákony. Stát může pomocí daňových zákonů podporovat nebo naopak potlačovat růst úspor. Vyšší sazby pro zdanění úroků budou spotřebitele od spoření odrazovat a naopak, čím méně budou příjmy plynoucí z úroků zatíženy zdaněním, tím ochotněji budou lidé spořit.
Strategie spoření

Spolu se zvyšováním konkurence v bankovnictví sílí intenzita reklamních kampaní bank a jiných finančních institucí ve snaze získat co nejvíce zákazníků. V současné době nabízejí různé peněžní ústavy celou řadu možností, jak zhodnotit vaše úspory.

Jedním z nejčastějších způsobů, jak lidé zacházejí se svými penězi, je přeměna peněz na úspory. Prostřednictvím systematických úspor můžete získat věci, které chcete, a jste lépe schopni potýkat se s neočekávanými událostmi, například se ztrátou zaměstnání, nemocí a nejistotou doby odchodu do starobního důchodu.

Na co byste měli hledět, když přemýšlíte nad vhodnou formou spoření? Stejně jako se vyplácí před provedením důležitého nákupu vyhledat vhodný obchod, vyplácí se také hledat místo, kam uložit peníze. Hlavními faktory, které je třeba přitom zvážit, jsou zejména bezpečnost, úroková míra a likvidita.

Podívejte se, kam je dnes možné ukládat své úspory.

Bezpečnost

Jednou z nejdůležitějších věcí je bezpečnost vašich peněz. Mohli byste ukrýt své úspory pod matraci nebo do zásuvky stolu, ale jste-li chytří, neuděláte to. Jsou to první místa, kam se případný zloděj pravděpodobně podívá.

Banky a spořitelny naopak chrání vaše peníze proti požáru, zlodějům a jiným pohromám. Kromě toho Česká národní banka vykonává dozor nad finančním trhem, v jehož rámci je zákonem o bankách zřízeno vládou garantované pojištění vkladů. Fond pojištění vkladů chrání drobné klienty, kteří v případě krachu banky mohou dostat zpět až 100 % z vložených úspor, maximálně do výše 100 000 EUR na jednoho klienta.

V každém případě se vyplatí však být obezřetný a nenechat se zlákat příliš výhodnými úrokovými sazbami. Mnohé příklady z praxe ukázaly, že strategii výrazně výhodných sazeb často používaly zejména finanční instituce, které se dostaly do těžkostí a potřebovaly získat co nejvíce úspor na pokrytí svých rizikových úvěrů.

Úroková míra

Jedním z hlavních důvodů, proč lidé spoří své peníze, je snaha vydělat úrok, čili mít finanční prospěch z toho, že někdo jiný užívá jejich kapitál. Úroková míra je procentuální sazba zhodnocení vkladu (úspor) za určité období. Konkrétní částka se nazývá výnosem z vkladu. Například vklad 1 000 Kč na účtu, úročený 5 %, by vydělal celkem 50 Kč úroku za rok. Těchto 50 Kč je výnos (úrok), úroková míra je 5 %.

Pouhá informace o výši úrokové sazby je ale nedostatečná. Neříká totiž, zda touto výší úroku můžeme počítat po celou dobu trvání vkladu či nikoli. Rozlišujeme 2 základní druhy úrokové sazby:

  • úroková sazba pevná (fixní) - v tomto případě platí sjednaná úroková sazba z vkladu po celou dobu jeho trvání a nemůže být změněna
  • úroková sazba pohyblivá (proměnlivá) - úroková sazba závisí na určité proměnné a může se v průběhu trvání vkladu měnit

Způsob změn úrokové sazby může být koncipován například:

  • úroková sazba kopíruje určitou úrokovou sazbu, nejčastěji to bývá základní sazba banky, kterou tato banka sama vyhlašuje. Nejsou předem známy termíny změn sazeb. Taková úroková sazba bývá označována jako floating rate.
  • úroková sazba je navázána na vybranou tržní úrokovou sazbu s předem pevně danými termíny přizpůsobování. Sazba se mění v pravidelných intervalech podle referenční sazby (obvykle tržní úrokové sazby typu LIBOR, PRIBOR atd.). Tato úroková sazba se označuje jako variable rate.
  • banka sice dohodne pevnou úrokovou sazbu, nicméně si vyhradí právo ji upravovat (nahoru i dolů) během doby splatnosti, pokud dojde k výraznějším změnám v tržních úrokových sazbách.

Většina účtů nabízí složený úrok. To je úrok vypočítaný ze základu a z dříve vyplaceného úroku (úročí se tedy složená částka - jistina - postupně navyšovaná o úrok).

Předpokládejme například, že 1 000 Kč (jistina) je uloženo na účet, který nese 10 % složeného úroku ročně. Na konci prvního roku získáme na úrocích 100 Kč. Na konci druhého roku činí úroky 110 Kč - 100 Kč z původní jistiny a 10 Kč z úroků. A tak dále v dalších letech.

Celková výše úroku závisí také na frekvenci složeného úročení.

Banka A platí svým klientům 6 % při čtvrtletním úročení (čtyřikrát ročně). Banka B platí také 6 %, ale tento úrok je úročen ročně (jednou za rok). Vklad 10 000 Kč bude mít v bance A koncem roku hodnotu 10 613 Kč (úročeno čtvrtletně včetně úroků), zatímco stejný obnos uložený v bance B bude mít hodnotu 10 600 Kč. Úroková sazba je stejná v obou bankách, ale v důsledku vyšší frekvence úročení v bance A je její výnos o 13 Kč vyšší.


Úroková míra nabízená peněžními ústavy se bude lišit v závislosti na ekonomických podmínkách, na délce období, po které mají banky v držení vaše peníze a na velikosti sumy peněz, kterou bance svěříte. Příklady úrokových sazeb korunových účtů pro občany u ČSOB banky.

Likvidita

Likvidita je mírou snadnosti, s jakou můžete proměnit své úspory na hotové peníze. Čím snadněji můžete vyzvednout své finance, tím větší je jejich likvidita.

Byly to přesně ty lyže, které od začátku zimy marně sháněl. A měl štěstí - byl poslední den výprodeje. „Všechno, co musím udělat,“ myslel si, „je vybrat si peníze z banky, vrátit se a lyže si koupit.“ Ale jeho vzrušení rychle pohaslo, když si uvědomil, že je středa a jeho termínovaný vklad je splatný každý pátek. O svojí smůle vyprávěl druhý den kamarádovi a ten mu odpověděl: „Já o tom výprodeji lyží vím. A přesně ty stejné jsem si koupil.“ „A kde jsi vzal peníze?,“ ptal se ten bez lyží. „Jednoduše. Mám všechny peníze na běžném účtu. Můžu si peníze kdykoli vybrat.“

Likvidita nicméně něco stojí. Běžný účet muže, který si lyže koupil, je pravděpodobně úročen nižší úrokovou sazbou. Všeobecně totiž platí, že čím snadnější je vyzvednout si peníze z banky nebo si je půjčit, tím nižší je úroková sazba, kterou bude tento bankovní ústav vyplácet. Příklady úrokových sazeb vkladních knížek v závislosti na likviditě u České spořitelny.

Kam lidé ukládají své úspory

Většina úspor spotřebitelů je spravována peněžními ústavy, jako jsou banky a spořitelny. Pro přehled uvádíme základní druhy finančních investic dostupných drobnému investorovi.

  • Vklady na požádání (nazývají se rovněž vklady na viděnou, vista vklady nebo běžné vklady). Jedná se o vklady na běžných účtech, které si klienti mohou kdykoli vybrat. Jejich velkou výhodou je vysoký stupeň likvidity. Vklady na požádání obyvatelstva zaznamenaly v posledních letech dynamický vývoj v důsledku rozšiřování bezhotovostního platebního styku. Občané a domácnosti udržují na svých běžných účtech u banky potřebný zůstatek, z něhož plynule hradí své závazky. Nevýhodou těchto vkladů je nulové nebo jen velmi nízké úročení. V současné době banky nabízejí k běžným účtům další služby, jako například bezplatné výběry z bankomatů, možnost čerpat povolený debet (jít do „mínusu“), internetové bankovnictví a samozřejmě také platební nebo kreditní kartu. Ukázka nabídky běžných účtů Komerční banky a doprovodných služeb.
  • Termínované peněžní vklady. Spotřebitel se dobrovolně zavazuje k časovému omezení při disponování vkladem. Termínované vklady mají dvě základní formy. Při vkladu jsou předem buď sjednány termíny splatnosti vkladu (vklady na pevnou lhůtu, zpravidla od jednoho týdne do několika měsíců) nebo jsou sjednány výpovědní lhůty. V prvním případě si spořitel může vybrat vklad po uplynutí lhůty od provedení vkladu, v druhém případě musí bance oznámit výběr předem a vkladem může disponovat teprve po uplynutí sjednané výpovědní lhůty. U těchto druhů vkladů platí jednoduchá závislost. Čím je delší vázanost peněžních prostředků a jejich větší objem, tím je vyšší úroková míra. Pro termínované vklady bývá předem daná úroková sazba nebo je stanovena jako pohyblivá, která se mění v závislosti na vývoji mezibankovního trhu a ostatních úrokových sazeb.
  • Úsporné (spořící) vklady. Jedná se o peníze uložené občany u banky zpravidla na delší dobu. Nejčastější formou tohoto depozita jsou vkladní knížky (vkladový účet, proti kterému je bankou vystaven doklad, knížka). Disponovat s tímto vkladem je možné pouze po předložení vkladní knížky. Úrokové sazby úsporných vkladů bývají nižší než u srovnatelných termínovaných depozit a jsou rovněž méně citlivé na změny v tržní úrokové míře. Příklady různých druhů vkladních knížek u České spořitelny.

VV rámci podpory spoření stát iniciuje mnohé programy spoření, které se opírají o různé výhody, např. státní příspěvky na spoření, daňové výhody atd. Mezi takové patří především stavební spoření, kapitálové životní pojištění a penzijní připojištění.

  • Dluhopisy (obligace). Za dluhopis (dlužní úpis, obligaci) se považuje takový cenný papír, s nímž je spojeno právo majitele požadovat splácení dlužné částky v nominálních hodnotách a vyplácení výnosů z něj k určitému datu. Osoba oprávněná vydávat dluhopisy má povinnost tyto závazky splnit. Obligace vydávají obvykle banky a velké podniky (bankovní a podnikové obligace), stát (státní obligace) a obce (komunální obligace). Více o dluhopisech najdete zde.
  • Akcie. Akcie je cenný papír, s nímž je mimo jiné spojeno i právo majitele na dividendu. O výši dividend rozhoduje valná hromada v závislosti na hospodářském výsledku. V literatuře se běžně uvádí, že dlouhodobé průměrné výnosy z akcií převyšují výnosy z jiných cenných papírů a dlouhodobých vkladů. Investice jsou však ve srovnání s vklady do bank spojeny s větším rizikem ztráty vložených prostředků. Výnos závisí pochopitelně na ekonomické prosperitě společnosti, jejíž akcie vlastníme. V tuzemsku byl zejména v 90. letech minulého století relativně vysoký počet drobných akcionářů, a to zejména díky kuponové privatizaci. Více o obchodování s akciemi nejdete zde.
  • Podílové listy. Podílové listy vydávají podílové fondy, které sdružují majetek svých klientů a kolektivně jej investují. Výnosy jsou u nich pohyblivé a závisejí na zaměření fondu, vývoji kapitálových trhů, devizových trhů či úrokových sazeb. Podílové fondy se dělí podle toho, kam převážně investují, na akciové (akcie tuzemských a zahraničních podniků), dluhopisové (domácí i zahraniční dluhopisy a obligace), peněžního trhu (různé typy vkladů u bank) a tzv. fondy fondů (investují do různých typů investičních a podílových fondů v tuzemsku i v zahraničí). Dále se fondy liší teritoriálním zaměřením – některé investují na domácím trhu, jiné na americkém, na rozvíjejících se trzích, v západní Evropě apod. Podílové listy se vyznačují poměrně vysokou likviditou, většinou je lze přeměnit na hotovost během několika dní. Je s nimi spojené sice větší riziko než v bankách, ale zároveň výrazně menší než u akcií. Činnost podílových fondů reguluje podobně jako u bank stát. Více k podílovým fondům zde.
  • Spořicí účet.Je dnes běžným a populárním způsobem, jak hodnotit peníze. Spořící účet v bance má vyšší úrokovou sazbu, slouží ke spoření a peníze z něj lze kdykoli vybrat.Příklad spořicího účtu.

< zpět na seznam lekcí