Kapitola 4 - Spotřebitel v naší ekonomice

Při čtení této kapitoly hledejte odpovědi na následující otázky:
  • Jaké jsou zdroje osobního bohatství?
  • Jak vám osobní rozpočty, služby bank a jiných spořitelních institucí, pojištění a spotřebitelský úvěr pomáhají získat víc za vaše peníze?
  • Kolik stojí půjčka?
  • Jak si spotřebitel vybírá?
  • Jak stát chrání spotřebitele?


4.4 VYNAKLÁDÁNÍ PENĚZ

Protože si spotřebitelé nemohou dovolit koupit všechno, co by chtěli vlastnit, musí volit z mnoha alternativ tak, aby ze svých nákupů měli co největší uspokojení a užitek. Množství a hodnota zboží či služeb, které si kupujete, závisí nejen na velikosti vašich příjmů, ale také na tom, jak uvážlivě se svými penězi nakládáte. Pokud je utrácíte impulzivně, potom pravděpodobně značnou část z nich „promarníte“. Za své těžce vydělané peníze získáte více, pokud budete spořit, plánovat a porovnávat hodnotu a cenu, kterou za zboží musíte zaplatit. Rozpočet může pomoci.

Jako spotřebitelé jsme všichni omezeni tím, co můžeme utratit. Víme, že peníze použité ke koupi jedné věci omezí naši schopnost koupit něco jiného. Většinou jsme schopni sledovat své výdaje (vydané peníze) tak, abychom mohli uspokojovat své bezprostřední potřeby. Avšak čas od času zjistíme, že nemůžeme koupit něco, co bychom chtěli, jednoduše proto, že nemáme k dispozici peníze.

Mnoho lidí používá osobní rozpočty, aby s jejich pomocí mohli sledovat důchod (příjem) a vydání. Rozpočet je finanční plán, který sumarizuje příjmy a vydání za nějaké časové období. Pokud se výdaje rozpočtu přesně rovnají příjmům, říká se, že rozpočet je vyrovnaný. Pokud jsou předpokládané výdaje větší než očekávaný příjem, říká se, že rozpočet má deficit. Rozpočty, v nichž příjmy převyšují výdaje, budou mít přebytek. Existuje mnoho způsobů, jak sestavit rozpočet. Proces sestavení zahrnuje obvykle tři kroky: stanovení finančních cílů, odhad příjmů a plánování výdajů.

1. Stanovení finančních cílů. Ačkoliv velká část vašeho příjmu bude pravděpodobně použita na každodenní potřeby, budete chtít také naplánovat nákladnější položky, které byste rádi koupili v budoucnosti. Další vzdělávání, auto, byt, vlastní firma - to všechno stojí daleko více, než kolik byste mohli zaplatit z běžného příjmu. Z tohoto důvodu budete chtít mít plán úspor, které vám pomohou dosáhnout takových cílů v nepříliš vzdálené budoucnosti.

2. Odhad příjmů. Dalším krokem v přípravě osobního rozpočtu je načrtnutý seznam všech vašich zdrojů příjmu. Ty budou zahrnovat například práci na částečný úvazek, kapesné, dary a úroky z úspor.

3. Plánování výdajů. Nakonec budete chtít vyhotovit seznam všech věcí, které pravděpodobně koupíte nebo za ně během tohoto období zaplatíte. To vám umožní promyslet vaše potřeby a vyloučit ty věci, bez kterých se prozatím obejdete.

Předpokládejme například, že vaše navrhované výdaje činí o 500 Kč více než váš předpokládaný příjem. Budete se muset rozhodnout, které položky by měly být vyškrtnuty, aby se celkové částky vyrovnaly. V podstatě pracujete s náklady příležitosti. Položky vyškrtnuté z vašeho rozpočtu budou představovat náklad příležitosti věcí, které si ponecháte. To bude také vhodná doba pro začlenění úspor, aby se vám splnily vaše finanční cíle.

Měsíční rozpočet
Odhadovaný důchodOdhadovaná vydání
kapesné 1 500 Kč
výdělky 400 Kč (brigády)
Tvé „nezbytnosti“ (fixní výdaje)
jízdné 240 Kč
obědy 580 Kč
školní potřeby 200 Kč
osobní položky 300 Kč
Celkový důchod 1 900 KčCelkové fixní výdaje 1 320 Kč
Věci, které bys rád (variabilní náklady)
občerstvení 190 Kč
kino 110 Kč
oblečení, CD atd. 400 Kč
Celkové variabilní výdaje 700 Kč
Celkové výdaje 2 020 Kč
Nutné úspory 120 Kč

Jaké změny mohou být provedeny pro vyrovnání tohoto rozpočtu?

Podívejte se, co říká o nákupech Engelův zákon.

Engelův zákon

Spotřebitelské nákupy zaujímají lví podíl na hrubém domácím produktu. V kapitole o ekonomické stabilitě se dozvíte, že existuje úzký vztah mezi hrubým domácím produktem a stavem ekonomiky. Jinými slovy: když se HDP zvyšuje, zlepšují se často ekonomické podmínky. Když se HDP snižuje nebo zůstává stejný, není situace pro ekonomiku moc dobrá.

Množství peněz, které lidé utratí v daném roce, závisí především na tom, kolik vydělají. V 19. století ukázal pruský statistik Ernst Engel, že existuje přímý vztah mezi druhem zakoupených statků a služeb a důchodem kupujícího. Podle Engelova zákona se s růstem důchodu snižuje procentní podíl vydávaný na nezbytné statky, zatímco podíl vydávaný na luxusní statky roste.

Mezi další faktory, ovlivňující výdaje spotřebitelů, patří například věk a vkus. Kdybyste třeba vyhráli 100 000 Kč v hotovosti, pravděpodobně byste je utratili jinak, než vaši rodiče. Nákupy spotřebitelů jsou výrazně ovlivněny jejich pohledem na budoucnost.

Ekonomické vyhlídky nemají velký účinek na spotřebitelské nákupy u levných výrobků (například u žvýkaček), mají však podstatný vliv na prodej drahých výrobků. Předpokládejme například, že těsně před odjezdem na rodinnou dovolenou se jeden z rodičů dozví, že asi přijde o práci. Za těchto okolností pravděpodobně nikam nepojedete a dovolenou odložíte. Na druhé straně, pokud před odjezdem vyjde najevo, že vaši rodiče dostanou přidáno, budete si dovolenou užívat plnými doušky.

< zpět na seznam lekcí