Při čtení této kapitoly hledejte odpovědi na následující otázky:
- Jaké jsou výhody a nevýhody soukromého podnikání?
- Jakou roli hrají v naší ekonomice malé a střední podniky?
- Jaké jsou přednosti a nedostatky jednotlivých právních forem podnikání?
- Jak jsou organizovány obchodní společnosti?
- Jaké povinnosti jsou spojeny s vlastnictvím a provozováním podniku?
Mnoho lidí si myslí, že podnikatel potřebuje k úspěchu dvě věci: dobrý nápad a štěstí. Úspěch v podnikání je však málokdy zapříčiněn jenom štěstím. Je výsledkem systematické a důsledné práce. Podnikatelé často volí k dosažení úspěchu jednu nebo více z následujících cest:
- využívají neočekávaných příležitostí
- využívají změněných podmínek na trhu
- zlepšují kvalitu výrobku nebo procesu
- vyrábějí alternativní výrobek nebo službu
- rozpoznávají trendy ve vývoji potřeb zákazníků
Samozřejmě, že úspěch v podnikání vyžaduje především kreativní (tvořivé) a energické osobnosti. Skutečným klíčem k úspěchu v podnikání je pozorné sledování trhu a identifikace příležitosti pro takový výrobek nebo službu, který uspokojí zákazníkovy potřeby, a zároveň dokonale využije naše zdroje.
Při podnikání je hnací silou hledání zisku - aby podnikatel vytvořil zisk, musí vytvořit užitečný výrobek a vyvinout efektivní metody výroby při ceně, která pokryje náklady. Začínající podnikatelé vědí, že úspěch není zaručen, a pokud se věci nebudou vyvíjet podle plánu, mohou utrpět finanční ztrátu.
Vysokoškolský titul získal Ing. Zbyněk Frolík na Fakultě elektrotechnické ČVUT, kde studoval kybernetiku. Výpočetní technice se věnoval poté ještě několik let, a to na akademické půdě. Ve sféře vědy setrval částečně i dále, když pracoval jako vedoucí technického odboru Fakultní nemocnice Motol.
První podnikatelské ostruhy získal už před listopadem 1989, kdy se svojí manželkou prodával na komerční bázi květiny. Získané zkušenosti se mu brzy hodily, v roce 1991 založil společnost Linet a v polorozpadlém statku u Slaného začal vyrábět lůžka pro nemocnice. Už během deseti let existence se Linet stal jedničkou na českém trhu. V současnosti (2007) firma se 460 zaměstnanci a obratem 1,6 miliard korun patří ve světovém měřítku mezi 5 největších výrobců nemocničních lůžek. Kvůli omezenému potenciálu českého trhu se Linet soustředil na pronikání do zahraničí. Dnes vyváží 85 % produkce, přičemž největšími odběrateli jsou státy západní Evropy. V konkurenčním prostředí Linet uspěl především díky kvalitě a technologické vyspělosti výrobků. Firma má vlastní vývojové oddělení a spolupracuje se špičkovými designéry. Výsledkem jsou sofistikovaná lůžka, které disponují inovativními funkcemi, nabízející komfort pacientům a pohodlnou obsluhu zdravotnickému personálu. Podnikatelské úspěchy Zbyňka Frolíka a Linetu byly oceněny řadou prestižních ocenění, například Podnikatel roku a Firma roku.
www.linet.cz
Ještě na vysoké škole se Linda Vavříková stala úspěšnou podnikatelkou. Během studia na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy, kdy už měla za sebou praxi jako novinářka i marketingová ředitelka, založila v roce 2004 vlastní firmu s originálním předmětem podnikání. Filozofie agentury Allegria je založena na předpokladu, že nejlepším dárkem je zážitek. Portfolio firmy je rozděleno do několika kategorií (například adrenalin, sport, relaxace) a nabízí možnost stát se pilotem dopravního letadla, řidičem Formule 1 nebo bagristou. Nebo také pobyt v pivních lázních, medovou masáž či tandemové seskoky.
S minimálním kapitálem se zakladatelce a majitelce během dvou let podařilo vybudovat firmu, která má v současnosti (2007) obrat přes 10 milionů korun. Unikátní nápad přinesl Lindě Vavříkové kromě podnikatelského úspěchu také vítězství v soutěži Živnostník roku 2006. Porotci ocenili, že firma Allegria zaplnila bílé místo na trhu, jehož potenciál zdaleka není vyčerpán. O tom svědčí i 10procentní nárůst zákazníků během jednoho roku. Mezi ně patří také největší české firmy, které zážitky odměňují své TOP manažery.
www.allegria.cz
Firma Baťa byla založena 22. srpna 1894 a během svého života vlastně dvakrát dospěla téměř z ničeho na úroveň největšího světového výrobce a prodejce obuvi. Dnes společnost Baťa provozuje své aktivity na celém světě, její činnost na pěti kontinentech je řízena čtyřmi regionálními obchodními jednotkami. Baťa dnes obslouží 1 milion zákazníků za den, zaměstnává více než 40 000 lidí, provozuje 4 600 obchodů, řídí prodej ve více než 50 zemích, provozuje 40 výrobních závodů ve 26 zemích. Baťa dnešních dnů je příkladem dynamické a pružné organizace. Je užitečné ukázat si, co z tradice i minulých a současných zkušeností firmy Baťa je živé, v čem splnila úlohu průkopníka, čím obohatila teorii a praxi světového managementu.
Historie dvou počátkůFirma Baťa byla založena bratry Tomášem a Antonínem v roce 1894. Ve dvou místnostech malého domku na zlínském náměstí se vyráběly tradiční boty; pomocí jednoduchých strojů se zde krájela kůže na svršky a podešve. Po smrti bratra Antonína se stal rozvoj firmy věcí Tomáše Bati, jeho podnikatelského ducha, odvahy, vytrvalosti, schopnosti spolupracovat s druhými, učit se od nich a hlavně slepě nenapodobovat, ale být v čele nových přístupů. Velmi důležitým zlomem pro firmu byla cesta Tomáše Bati do USA a návrat přes Anglii a Německo, kde pracoval v několika obuvnických továrnách jako dělník. Začala úporná snaha o racionalizaci a na trhu se objevily první „baťovky“, poměrně levné boty s plátěným svrškem.
Velký třesk nastal v roce 1922. V situaci ekonomické krize a všeobecné drahoty snižuje firma ve všech svých prodejnách ceny na polovinu. To, co se s odstupem doby zdá tak prosté a logické, bylo téměř hazardním rizikem. Obyvatelstvo se vrhlo na Baťovy prodejny útokem. Sklady obuvi se rychle vyprázdnily a objevil se problém vyrobit další boty za náklady, které by umožnily udržet nasazené snížení cen a zároveň nevedly k obávanému bankrotu. Tyto problémy Baťu nezlomily, naopak ho podnítily k ještě větší racionalizaci a postupnému vytváření jedinečného motivačního systému, který si získal uznání v celosvětovém měřítku.
Okupace Československa nacistickým Německem, rozbití a znárodnění firmy po 2. světové válce ukončily existenci firmy Baťa v Československu.
V té době byla však již na vzestupu Baťa Shoe Organization v Kanadě. Firma Baťa se svými světovými kontakty měla jasno o cílech hitlerovského Německa. Důležitou součástí strategie obrany proti jejich očekávaným plánům bylo přesunout co nejvíce výroby do zahraničí. Po pečlivých úvahách bylo rozhodnuto vytvořit nové centrum v Kanadě a tento úkol byl svěřen tehdy 25letému T. J. Baťovi. Ve staré papírně poblíž Toronta začal vyrůstat nový závod a kolem něj „zaměstnanecké městečko“ s názvem Batawa. T. J. Baťa se stal postupně prototypem moderního organizátora velkého decentralizovaného podniku, v němž jednotné strategické řízení je spojeno se značnou pravomocí detašovaných závodů a pracovišť.
Více o historii firmy Baťa zde.
Přínos firmy Baťa teorii a praxi managementuObuvnický kruh. Průkopnický čin, který v moderních výrobních metodách znamenala Fordova výrobní linka na montáž automobilů, uplatnil Tomáš Baťa v obuvnickém průmyslu.
Služba veřejnosti. Ideovou páteří celoživotní práce Tomáše Bati byla „služba veřejnosti“. Tuto zásadu neproklamoval, ale proměnil v činy při výrobě a prodeji produkce firmy Baťa. Jeho podnik se stal organizací připomínající moderní demokratický stát.
Účast na zisku. Vedoucí i dělníci se spolu dělili o zisk. Ten se vypočítával týdně a každý měl možnost si svou účast na výsledku vypočítat sám. Každé oddělení mělo být tak malé, aby každý jednotlivý pracovník mohl mít na jeho hospodaření citelný vliv.
Střediskové účetnictví. Organizačně oddělené úseky tvořily samostatné účetní jednotky, které mezi sebou na základě vnitropodnikových cen obchodovaly.
Vertikální mobilita. Postup na vyšší stupínky v hierarchii řízení vycházel zásadně z vyzvedávání vlastních pracovníků na vedoucí místa. Nově přijímaní pracovníci museli začínat od začátku, a to i tehdy, když měli zkušenosti z práce v jiných podnicích.
Sociální péče - paternalismus. Tomáš Baťa věnoval velkou pozornost sociálním poměrům svých zaměstnanců. Kvalitu života zaměstnance považoval za záležitost zaměstnavatele, ne státu. Jeho snahou bylo zajistit zaměstnancům nejen vyšší výdělky, ale i vhodné podmínky sociální a zdravotní. Systém takové všestranné péče o zaměstnance se označuje jako paternalismus a uplatnil se do značné míry kromě jiného v Itálii a zvláště v Japonsku.
Jak se stát podnikatelemZaložení podniku vyžaduje odvahu i za velmi příznivých podmínek - odvahu riskovat a vložit vlastní peníze do nějakého nápadu, odvahu změřit síly s konkurencí a odvahu udělat krok do neznámé budoucnosti. Miliony podnikatelů na celém světě prokazují takovou odvahu při zakládání nových podniků. Tento tvůrčí proces je životadárnou mízou silného soukromého sektoru.
Existuje řada důvodů, proč lidé přemýšlejí o založení vlastního podniku. Osobní nezávislost, neomezený potenciální zisk, příležitost dělat něco, co má člověk opravdu rád a kdy se mu chce. To jsou některé z důvodů, které lidé uvádějí, když se pokoušejí podnikat.
Podnikatelské programyMnohé střední a vysoké školy, ale také úřady práce v rámci svých rekvalifikačních programů nabízejí programy, které učí zájemce o podnikání, jak založit a řídit podnik. Základní informace jsou často kombinovány s předáváním zkušeností a rad konzultantů z řad úspěšných podnikatelů. Takto koncipované programy pomáhají budoucím podnikatelům zvládnout administrativní činnosti spojené s podnikáním a učí je rozhodnout se, zda jsou jejich podnikatelské nápady dobré a jak se dají úspěšně prosadit.
Příprava v zaměstnáníObvyklý způsob, jak se seznámit s podnikáním v určitém oboru, a příležitost, jak v budoucnu založit podobný podnik, je učit se tím, že pracujete pro někoho jiného. Tento postup má navíc tu výhodu, že lidem, kteří mezitím plánují založit vlastní firmu, poskytuje stálý příjem. Asi 50 % podnikatelů začalo se svými podniky v odvětvích, v nichž měli nějakou zkušenost.
RodinaJe prokázáno, že u lidí pocházejících z rodin, jejichž členové sami podnikali, je větší pravděpodobnost, že založí vlastní podnik. Zjevně nehraje roli, zda podnik byl úspěšný nebo ne. Příbuzný, který řídí podnik a těší se z plodů své práce, představuje „model“ pro možnou kariéru.