Po roce 1989 došlo v naší republice k nástupu soukromého podnikání. Boom „podnikání“ vedl k tomu, že v roce 1991 byl podle statistických propočtů podnikatelem každý šestý občan této republiky!

Dnes malé a střední podniky představují velkou část celého podnikatelského sektoru, a významně se tak podílí na zvyšování ekonomické výkonnosti, zaměstnanosti i posílení konkurenčního prostředí.

Ke konci roku 2014 vlastnilo v České republice živnostenské oprávnění přes 2 miliony podnikatelů, z toho přibližně 250 tisíc právnických osob. Malé a střední podniky s počtem zaměstnanců do 250 zaměstnávaly v roce 2014 již 60 % lidí z celkového počtu zaměstnanců a více než 50 % se podílejí na účetní přidané hodnotě v České republice.

Více statistických údajů o malých a středních podnicích zde.

Při klasifikaci malých a středních podniků se bere ohled jak na počet zaměstnanců, tak na velikost obratu firmy.

Malé a střední podniky jsou rovněž páteří evropské ekonomiky. V ČR bylo v roce 2013 registrováno přibližně 1,2 milionů malých a středních podniků, reprezentujících 98 % všech společností v ČR a zaměstnávajících 60 % obyvatel ČR. V rámci EU jsou poměry MSP na celkové zaměstnanosti obdobné. Tyto statistiky jsou dosti pádným důvodem, proč se Evropská komise snaží zaměřovat se na potřeby tohoto sektoru.

• Schopnost uspokojovat specifické potřeby. Malé podniky mají větší prostor pro inovace svých výrobků či zkoušení nových metod. Větší firmy, vlastnící několik výrobních závodů či nákladná výrobní zařízení a technologie, si musí být jisty tím, že mají pro své nové výrobky zajištěn dostatečně velký trh. Naopak drobné podniky mohou velmi dobře prosperovat na omezeném (menším, dílčím) trhu. Ukazuje se, že malé podniky produkují velké množství inovací (změn, zlepšení).
• Schopnost přizpůsobovat se změnám. Malé firmy většinou vlastní jedna nebo dvě osoby. To dává těmto firmám velký prostor k uskutečňování změn. Mohou pružněji měnit své dodavatele, pracovní dobu, cenovou strategii, způsob distribuce a celou řadu dalších faktorů.

• Riziko neúspěchu. Bohužel mnoho drobných a středních podniků ukončí svoji činnost v průběhu několika prvních let. Je to způsobeno především chybami v řízení těchto podniků a finančními problémy.
• Nedostatky v řízení. Řada podnikatelů není připravena podnik vést, nemá dostatek zkušeností a potřebných schopností. Zatímco ve velkých podnicích jsou organizační a řídící úkoly prováděny najatými manažery a odborníky, v malých podnicích obvykle vykonávají všechny tyto funkce vlastníci.
• Finanční problémy. Velké problémy způsobuje poměrně vysoká daňová zátěž podnikatelů, nedostupnost úvěrů, vysoké úrokové sazby a mnohdy také „neprůstřelnost“ byrokracie.

Objektivně existují nevýhody a problémy (viz výše), které malé a střední podniky oproti velkým firmám omezují. Jedná se hlavně o omezený přístup ke kapitálu a k výsledkům vědy a výzkumu, vyšší vliv výkyvů hospodářského cyklu, zajištění konkurenceschopnosti apod. Proto stát alespoň v „omezené míře“ podporuje tento sektor.

Problematika malých a středních podniků je v kompetenci Ministerstva průmyslu a obchodu, s výjimkou regionální podpory podnikání, která je v kompetenci Ministerstva pro místní rozvoj.

Ministerstvo průmyslu a obchodu každoročně vyhlašuje programy podpory malého a středního podnikání. Konkrétní příklady pro rok 2013 najdete zde. Pro realizaci programů byla v roce 1992 založena Českomoravská záruční a rozvojová banka. Nástroji přímé státní podpory jsou například příspěvky na úhradu úroků a cenově zvýhodněné záruky za bankovní úvěr. Tyto nástroje usnadňují podnikatelům přístup ke kapitálu při realizaci podnikatelských záměrů a vytvářejí zvýhodněné podmínky pro vznik a rozvoj malého a středního podnikání. Významným přínosem programů je podpora rozvoje soukromého podnikání v regionech s nejvyšší nezaměstnaností.

Vyčerpávající informace o podpoře podnikání v České republice najdete na oficiálním portálu pro podnikání a export. Velká část prostředků na podporu podnikání plyne ze strukturálních fondů EU. Speciální fond je určen i pro malé a střední podniky.