Právní forma podnikání je upravena zákonem o obchodních korporacích, případně občanským zákoníkem. Každý z podnikatelů si může na základě vlastní úvahy vybrat formu, která bude nejlépe vyhovovat předmětu jeho činnosti, finanční situaci a dalším okolnostem. Při zvažování vhodné právní formy budoucí podnikatelé posuzují celou řadu kritérií jako například:

• způsob a rozsah ručení za závazky podniku (rozlišujeme ručení omezené a neomezené)
• oprávnění k řízení podniku
• počet zakladatelů
• nároky na počáteční kapitál
• výdaje spojené se založením a provozováním podniku a administrativní náročnost založení
• účast na zisku
• přístup k úvěrům (možnost jejich získání do určité míry závisí na právní formě podniku)
• daňové zatížení (platí různé sazby daně z příjmu pro fyzické osoby - tj. individuální podnikatele a pro právnické osoby)

Rozdělení právních forem podnikání

1. individuální podnikatel (živnostník, fyzická osoba)
2. osobní obchodní společnost: veřejná obchodní společnost, komanditní společnost
3. kapitálová obchodní společnost: společnost s ručením omezeným, akciová společnost
4. evropská společnost a evropské hospodářské zájmové sdružení
5. družstva
6. evropské družstevní společnosti
7. sdružení fyzických nebo právnických osob (sdružení není právnickou osobou)
8. fundace – typicky nadace a nadační fondy
9. ústav
10. korporace – typicky spolky

Individuální podnikatel

Jedná se o takovou formu organizace podniku, kdy celý podnik vlastní jedna individuální osoba. Individuální podnikatel - živnostník - musí splnit podmínky k provozování živnosti uvedené v živnostenském zákoně. Vlastnictví jednotlivce je nejrozšířenější formou organizace podniku, v převážné většině se však jedná o velmi malé podniky.

Důvodem popularity této formy podnikání je především jednoduchost a malé náklady na organizaci. Další výhodou je, že vlastníkům těchto podniků náleží všechny zisky. Jsou svými „vlastními pány“, mohou dělat jakékoliv změny, které se jim zlíbí. Výhradní vlastníci mají také příležitost dosáhnout úspěchu a uznání svým individuálním úsilím.

Jsou zde však také nevýhody. Jednou z nich je neomezené ručení, které každý individuální podnikatel podstupuje. Znamená to, že ručí za závazky svého podniku celým majetkem živnosti i svým soukromým majetkem. To může ve svém důsledku znamenat ztrátu osobního vlastnictví, například automobilu, domu a úspor. Druhou podstatnou nevýhodou této právní formy podnikání je omezený přístup ke kapitálu. Peníze, které si vlastník může opatřit, jsou limitovány množstvím jeho úspor a schopností získat úvěr. K dalším nevýhodám patří nedostatek kvalifikovaných řídicích pracovníků, omezení velikostí a růstu podniku, nevytváření dostatečného počtu pracovních příležitostí.

Živnostenské oprávnění – založení živnosti

Fyzická osoba musí podat žádost o vydání živnostenského listu na jakémkoliv živnostenském úřadě, případně na Centrálním registrační místě. Aby mu mohl být živnostenský list vystaven, musí podnikatel splňovat určité podmínky.

Všeobecné podmínky pro získání živnostenského oprávnění jsou dosažení věku 18 let, způsobilost k právním úkonům a bezúhonnost. Mezi zvláštní podmínky patří především odborná nebo jiná způsobilost, pokud ji zákon pro danou živnost vyžaduje. Zákon také stanoví, v jakém případě nesmí podnikatel provozovat živnost (např. byl-li na jeho majetek prohlášen konkurs), které osoby jsou z podnikání vyloučeny (např. soudci, vojáci z povolání, prokurátoři atd.). Podnikání je ze zákona zakázáno také vedoucím pracovníkům státních podniků, státních akciových společností, státních organizací, pokud jde o živnost v oboru, ve kterém je podnikatelem jejich zaměstnavatel. Více informací naleznete ZDE.

Rozdělení živností

• živnosti ohlašovací - při splnění stanovených podmínek smějí být provozovány na základě ohlášení
  • řemeslné: podnikatel musí prokázat výučním listem svou odbornou způsobilost
  • vázané: podnikatel musí prokázat odbornou způsobilost; pokud je u některých těchto živností odkaz na obecnou úpravu odborné způsobilosti pro řemeslné živnosti, vyžaduje se navíc ověření znalostí a praktických dovedností zkouškou
  • volné: nevyžaduje se splnění podmínky kvalifikace, podnikatel musí splňovat pouze obecné podmínky provozování živnosti
• živnosti koncesované - mohou se provozovat jen na základě státního povolení – koncese

Více informací zde.

Obchodní společnosti

Jejich vznik je doprovázen sepsáním společenské smlouvy o ustavení společnosti. Obchodní společnosti (všechny formy) jsou právnickými osobami a jako takové se zapisují do veřejného rejstříku. Jak již bylo uvedeno, rozlišujeme dvě základní skupiny obchodních společností.

1. Osobní obchodní společnosti
   

   Osobní povaha obchodní společnosti se projevuje zejména v tom, že společníci jsou povinni osobně se účastnit na podnikání společnosti, a dále skutečností, že společníci ručí za závazky společnosti veškerým svým osobním majetkem i majetkem společnosti (neomezené ručení). Výhodou této formy podnikání jsou zejména nízké výdaje a minimální administrativní náročnost spojená se založením, nevýhodou je obtížnější přístup k úvěru. Do této skupiny patří veřejná obchodní společnost. Přechod mezi osobní a kapitálovou obchodní společností tvoří komanditní společnost.

2. V kapitálových obchodních společnostech není základní povinností společníků osobní účast na podnikání společnosti, ale povinnost vnést určitý kapitál. Společnost odpovídá za své závazky celým svým majetkem. Společníci ručí za závazky společnosti jen do výše svého nesplaceného vkladu. Tomu říkáme omezené ručení.

Založení obchodní společnosti

1. Sepsání společenské smlouvy (nebo zakládající listiny, zakládá-li například společnost s ručením omezeným jeden člověk) a její podpis všemi společníky. Smlouvu a pravost podpisů je třeba notářsky ověřit.
2. Pokud zákon u dané obchodní společnosti stanoví i povinné základní jmění, společníci skládají na účet příslušnou částku. V případě, že jde o nepeněžitý vklad, je třeba ocenění soudním znalcem a převod do majetku společnosti.
3. Žádost o výpisy z rejstříku trestů pro odpovědného zástupce společnosti a doklad o jeho odborné způsobilosti.
4. Žádost na obecní úřad o udělení souhlasu s umístěním provozovny.
5. Podání žádosti na příslušný živnostenský úřad (řídí se místem provozovny). Obchodní společnosti podnikají podle živnostenského zákona prostřednictvím odpovědného zástupce, který musí splňovat obecné a vyžaduje-li to zákon i zvláštní podmínky pro provozování živnosti.
6. Žádost o registraci u veřejného rejstříku.

Veřejná obchodní společnost

Typickým představitelem osobní obchodní společnosti je veřejná obchodní společnost. Veřejná obchodní společnost je společnost alespoň dvou osob, které se účastní na jejím podnikání nebo správě jejího majetku a ručí za její dluhy společně a nerozdílně.

V případě, kdy je společníkem právnická osoba, vykonává společnická práva a povinnosti jí pověřený zmocněnec, kterým může být pouze fyzická osoba.

Společníkem nemůže být ten, na jehož majetek byl v posledních 3 letech prohlášen konkurs, nebo byl návrh na zahájení insolvenčního řízení zamítnut pro nedostatek majetku, anebo byl konkurs zrušen proto, že je jeho majetek zcela nepostačující; kdo tento zákaz poruší, se společníkem nestane, i když společnost vznikne.

Komanditní společnost

Komanditní společnost je společnost, v níž alespoň jeden společník ručí za její dluhy omezeně (dále jen „komanditista“) a alespoň jeden společník neomezeně (dále jen „komplementář“).

Firma obsahuje označení „komanditní společnost“, které může být nahrazeno zkratkou „kom. spol.“ nebo „k. s.“. Komanditista, jehož jméno je uvedeno ve firmě, ručí za dluhy společnosti jako komplementář

Společnost s ručením omezeným

Společnost s ručením omezeným se u nás stala jednou z nejvyužívanějších právních forem pro drobné a střední podnikání. Může být založena jedinou právnickou či fyzickou osobou, počet společníků může být nejvýše 50. Název společnosti musí obsahovat označení „společnost s ručením omezeným“ nebo zkratku s. r. o., případně spol. s r.o. Majetek společnosti je tvořen vklady jejích společníků. Minimální vklad je 1 Kč. Společník nemá právo jednostranně vystoupit ze společnosti, pouze může převést svůj vklad na někoho jiného.

Akciová společnost

Akciová společnost je taková společnost, jejíž základní jmění je rozděleno na určitý počet akcií o určité jmenovité hodnotě. Akcionář neručí za závazky společnosti. Obchodní jméno společnosti musí obsahovat označení „akciová společnost“, případně zkratku akc. spol. nebo zkratku a. s. Hodnota základního kapitálu společnosti musí být minimálně 2 000 000 Kč nebo 80 000 EUR. Akciovou společnost může založit minimálně 1 právnická nebo 2 fyzické osoby.

Akcionáři jsou vlastníky akciové společnosti. Pokud někdo z vaší rodiny vlastní akcie například mobilního operátora, činí z něj tyto akcie částečného vlastníka této společnosti.

Akcie je cenný papír, se kterým jsou spojena zejména tato práva:

• podílet se na řízení společnosti (prostřednictvím účasti a hlasování na valné hromadě akcionářů)
• podílet se na zisku společnosti (akcionářům jsou ročně vypláceny dividendy, pokud to schválí valná hromada akcionářů)
• podílet se na likvidačním zůstatku při zániku společnosti.

Druhy akcií

• akcie na jméno - dá se převést z jednoho majitele na druhého, ale předání akcie musí být spojeno s provedením zápisu na rubopisu akcie; u tohoto druhu akcií vede společnost seznam akcionářů a jejich adres
• akcie zaměstnanecké - jejich smyslem je povzbudit zájem zaměstnanců na dosahování hospodářských výsledků společnosti; znějí na jméno a lze je získat za výhodnějších podmínek než běžné akcie; držiteli těchto akcií mohou být pouze zaměstnanci
• prioritní (preferenční) akcie - tyto akcie mají zajistit svým majitelům přednost při rozdělování zisku společnosti (konkrétní podmínky je třeba určit ve stanovách akciové společnosti)

Více o akciové společnosti zde.

Ostatní formy organizace podniků 1. Družstva

Družstvo je společenstvím osob založeným za účelem podnikání nebo zajišťování hospodářských, sociálních anebo jiných potřeb svých členů. Družstvo mohou založit minimálně dvě právnické nebo pět fyzických osob. Jde o nepříliš četnou formu podnikání využívanou zvláště v zemědělství. Kromě zemědělských družstev jistě znáte také:

• bytová družstva - společné obytné jednotky vlastněné svými nájemníky
• spotřební družstva - maloobchodní či velkoobchodní podniky vlastněné členy, kteří se podílejí na zisku a/nebo kupují statky a služby za nižší ceny
• výrobní družstva - společnosti, které vyrábějí a obchodují s produkty ve prospěch svých členů
• družstevní záložny - družstva, která pro podporu svých členů provozuj í převážně finanční činnosti

2. Podniky ve vlastnictví státu

Tyto podniky většinou vykonávají ty činnosti a poskytují takové služby, které není soukromý sektor schopen nebo ochoten nabízet. Jsou to například pošty, městská doprava, školy, zdravotnická zařízení. I v těchto oblastech však najdeme soukromá zařízení.

3. Sdružení

Podnikatelé mohou využívat další formy sdružování ke společnému podnikání na smluvní bázi - mohou například uzavřít smlouvu o sdružení (§ 829 občanského zákoníku).

Více o sdružení zde.