V mnoha ohledech jsou peníze pro podniky totéž, co voda pro rostliny. Rostliny potřebují vodu, aby vyklíčily, přežily a rostly. Podobně podniky potřebují peníze, aby zahájily operace, uhradily své každodenní výdaje a rozšiřovaly se. Jak podniky tyto peníze získávají?

Podniky financují svou činnost prostřednictvím vlastních a cizích finančních zdrojů neboli vlastního a cizího kapitálu.

Kapitálem rozumíme souhrn všech peněz vázaných v majetku podniku v určitém okamžiku. Podle nejjednodušší definice jsou kapitál peníze, které přinášejí další peníze. Kapitálem rozumíme vše, co vkládáme do výroby proto, aby vznikly další hodnoty. Finanční kapitál (peněžní podoba kapitálu) jsou například hotové peníze, pohledávky nebo cenné papíry, reálný kapitál (fyzická podoba kapitálu) jsou stroje, budovy, materiál, polotovary, apod.

Základními složkami vlastního kapitálu jsou vklady vlastníků, zdroje získané prodejem výrobků a služeb ve formě odpisů a zisku po zdanění a úhradě dividend, zdroje z prodeje majetku. Při založení podniku do něj jeho majitelé vkládají peníze nebo jiné nepeněžní vklady. Protože firma prodává své výrobky a služby, dostává peníze, které používá na uhrazení svých nákladů, jako jsou materiál, suroviny, mzdy pracovníků a odpisy.

Odpisy jsou peněžním vyjádřením postupného opotřebení majetku. Aby mohl podnik vyrábět, musí nakoupit výrobní zařízení (stroje, výrobní haly atd.). Protože toto zařízení bude používat delší dobu, nemůže zahrnout jeho cenu jednorázově do svých nákladů, a tím i do ceny výrobku. Zahrne tedy do nákladů, a pak i do výrobní ceny, jen určitou část ceny zařízení, která odpovídá ročnímu opotřebení.

Odpisy jsou velmi důležitou součástí nákladů. Ovlivňují kalkulaci nákladů na výrobek, výši celkových nákladů podniku, a tím i výši dosaženého zisku. Částky odpisů získávají podniky v tržbách, tj. cenách prodané produkce. Podnik se sám rozhoduje, jestli tyto prostředky využije na krytí provozních potřeb nebo k financování dlouhodobých potřeb.

Výnosy po snížení o náklady tvoří zisk firmy. Ačkoliv by si jej mohli vlastníci nebo akcionáři rozdělit mezi sebe, zůstane ve většině případů část zisku v podniku (tzv. nerozdělený zisk). Tato část se potom použije k financování potřeb podniku.

Výroba a prodej výrobků, a tedy i tržby, nejsou po celou dobu činnosti podniku rovnoměrné. Jsou období, kdy do podniku proudí víc peněz, než je potřebné pro zaplacení účtů. Podobně v jiném období nepřichází dost peněz na pokrytí provozních nákladů. Když k tomu dojde, musí firma použít cizí kapitál.

Cizí kapitál je dluhem, který musí podnik v určené době splatit. Podle délky této doby jej rozdělujeme na:

• krátkodobý cizí kapitál (je poskytován na dobu do 1 roku - například krátkodobé bankovní úvěry, dodavatelské úvěry, zálohy od odběratelů, nevyplacené mzdy atd.)
• dlouhodobý cizí kapitál (je poskytován na dobu delší než 1 rok - např. dlouhodobé úvěry bank, vydané podnikové obligace atd.)

Věřitelé (tj. lidé – banky - instituce, které půjčují) očekávají, že obdrží úrok a navrácení jistiny (vypůjčeného množství) po uplynutí určitého časového období. Úrok je vyjádřen v procentech jistiny.