Při čtení této kapitoly hledejte odpovědi na následující otázky:
- Jak podniky získávají finance?
- Jak se počítá cena cizího kapitálu?
- Jak a proč se obchoduje s akciemi a obligacemi?
- Jak stát reguluje prodej cenných papírů?
- Jak číst účetní rozvahu a výsledovku?
Český kapitálový trh byl obnoven po roce 1989 a jeho prvotním cílem bylo zajistit obchody s cennými papíry, které získali občané v kupónové privatizaci. V jejím rámci vyměnili lidé akcie firem za kupóny, jejichž hodnota dosahovala jednoho tisíce korun. Po této kupónové privatizaci vznikly dva hlavní trhy s cennými papíry - Burza cenných papírů Praha a RM-Systém.
Burza cenných papírů PrahaPravidla burzy jsou stanovena a vynucována třemi hlavními orgány:
- valná hromada akcionářů jako nejvyšší orgán burzy jmenuje členy ostatních orgánů a stanovuje odměny za jejich činnost, schvaluje burzovní řád, řád burzovního rozhodčího soudu a systém regulace
- burzovní komora dohlíží na dodržování pravidel burzy, právních předpisů a zajišťuje práva účastníků finančního trhu. Navrhuje burzovní řád, schvaluje členy burzy.
- dozorčí rada dohlíží na činnost burzy a zajišťuje dodržování usnesení valné hromady
Seznamte se s fungováním na Burze cenných papírů Praha.
Na fungování Burzy cenných papírů, dříve dohlížela Komise pro cenné papíry. V souvislosti s integrací dohledu nad finančním trhem do České národní banky (ČNB) ukončila ke dni 31. 3. 2006 Komise pro cenné papíry svoji činnost a veškerou její agendu převzala od 1. 4. 2006 ČNB.
Kupónová privatizace byla zatím nejmasovějším výprodejem státního majetku do rukou široké veřejnosti. S odstupem času je některými ekonomy nazývána podvodem století, jinými je dávána za příklad, jak rychle zprivatizovat ohromný majetek. Kupónová privatizace byla v každém případě opravdovou školou tržního kapitalismu. Lidé se při ní naučili mnohé z fungování tržního hospodářství a kapitálového trhu. Probíhala ve dvou vlnách, přičemž každá vlna měla několik kol. V rámci kol se stanovovaly „kurzy“ nabízených akcií podniků vyjádřené v bodech. Každý občan měl k dispozici tisíc kuponových bodů. První vlna vypukla v listopadu 1991 a celkem se jí zúčastnilo přes osm milionů lidí.
Po zahájení kupónové privatizace vznikla řada investičních fondů, které sdružovaly kupóny svých klientů a nakupovaly za ně akcie. Byl tak dán základ kolektivního investování v České republice. Akcie drobných investorů se začaly prodávat prostřednictvím RM-Systému v roce 1993.
Dalším organizovaným trhem je RM-Systém. Vznikl z důvodu zapojit širokou vrstvu obyvatelstva do obchodování s cennými papíry. Organizace tohoto trhu je obsažena již v jeho samotném názvu. Zkratka „RM“ znamená registrační místo. Tato registrační místa původně sloužila pro organizování registrací kupónových knížek, poté převzala i druhou úlohu - úlohu obchodních míst.
Chceme-li v RM-Systému prodat či koupit cenné papíry, podáme příslušné pokyny na libovolném obchodním místě RM-Systému nebo u obchodníka s cennými papíry. Zadáváme dispozice týkající se ceny (limitní úroveň ceny, za kterou jsme ochotni obchod zrealizovat), objemu, času (1, 15, 90 dní) a případně podmínky VNN (všechno nebo nic). Při nákupu cenných papírů je třeba složit peníze na speciální účet (tzv. JUMBO účet).
Vše o fungování tohoto systému najdete zde.
Centrální depozitář cenných papírůZákladní úlohou Centrálního depozitáře cenných papírů je zajišťování evidence cenných papírů a činnosti s ní související. Evidence zaknihovaných cenných papírů je vedena na majetkových účtech majitelů cenných papírů. Je třeba podotknout, že Středisko cenných papírů zdarma zřídilo účet každému, kdo se zúčastnil kupónové privatizace.
Více informací na www.cdcp.cz.
Investiční a podílové fondyKteré akcie koupit? Kdy je prodat? Ve skutečnosti nikdo doopravdy neví, kdy je nejlepší akcie koupit nebo prodat. Z tohoto důvodu je lepší rozdělit investiční sumu na několik dílčích investic. Odborně tomu říkáme vytváření portfolia. Za tím účelem také vznikají investiční a podílové fondy. Investoři, kteří investují do těchto fondů, získávají za své peníze akcie investičních fondů či tzv. podílové listy podílových fondů. Z akcií investičních fondů vyplývají stejná práva a povinnosti jako z akcií podniků.
Podílové listy jsou cenné papíry, se kterými je spojeno právo podílníka na odpovídající podíl majetku podle statutu fondu. Podílníci, na rozdíl od akcionářů, nemají právo jakkoliv zasahovat do tvorby portfolia fondu a jeho řízení. Ten, kdo podílový list kupuje, zůstává i nadále vlastníkem peněžních prostředků, které do fondu vložil. Peněžní prostředky se tedy nestávají majetkem investiční společnosti (ta jen spravuje majetek podílového fondu), nestávají se ani majetkem podílového fondu.
Podílové listy uzavřeného podílového fondu lze prodat pouze na trhu cenných papírů. Pokud se jedná o otevřený podílový fond, ten musí své podílové listy od podílníků za předem stanovených podmínek odkoupit. Vzhledem k tomu, že podílový fond je ze zákona povinen kupovat jen veřejně obchodovatelné cenné papíry, jejichž kurz je na veřejných trzích běžně zveřejňován, lze skutečnou (tržní) hodnotu majetku v podílovém fondu každý den přesně stanovit. Tato skutečná hodnota majetku, nazývající se čistým jměním fondu (po předchozím odečtení odměny správci), je základem pro cenu za zpětný odkup podílových listů.
Investiční a podílové fondy přinášejí pro investora výhody i nevýhody. Profesionální management, personální a technické vybavení těchto fondů snižuje riziko významnějšího propadu. Jejich značná kapitálová síla umožňuje riziko rozkládat a případně i ovlivňovat trh ve prospěch akcionářů, resp. podílníků fondu, získávat od bank při větších objemech ukládaných peněz výhodnější úrokové podmínky apod.
Na druhou stranu si tyto fondy samozřejmě vydržují aparát, na který padne část z takto získaných výnosů. A protože pracují vesměs s cizími penězi, jsou při investování opatrnější, a tudíž mohou mít nižší zisky.
Více o výhodách a nevýhodách investování do podílových fondů najdete zde.