Investice je ekonomická činnost, při níž se subjekt vzdává současné spotřeby s výhledem zvýšení produktu v budoucnosti. Hlavními formami investic jsou kapitálové investice (budovy, stroje, zařízení) a nehmotné investice (vzdělání čili „lidský kapitál“, výzkum a vývoj).

Důležitým ukazatelem vývoje a výkonnosti ekonomiky je investiční míra, tedy podíl investic na hrubém domácím produktu. V České republice je poměrně dlouhodobě vysoká míra investic, a to i v mezinárodním srovnání – podle údajů má ČR nejvyšší míru investic ze zemí OECD spolu s Koreou (29,5 %)) a Španělskem (27,8 %), přičemž průměr OECD je 21 %.

Více o vývoji míry investic zde.

Je však třeba si uvědomit, že stejně důležitá, jako výše, je také struktura investic a jejich efektivnost. Nákup výkonného stroje ještě automaticky neznamená zvýšení produktivity práce!

Význam kapitálových investic může být ilustrován porovnáním růstu produktivity v Německu a Japonsku se zvyšováním produktivity ve Spojených státech.

Během dvacetiletého období končícího v roce 1988 investovaly západoněmecké podniky přibližně 20 % GNP do nových továren a zařízení. Během této doby se produktivita ve výrobních odvětvích zvyšovala průměrně o 5 % ročně.

V Japonsku bylo v průběhu stejných 20 let investováno do nových továren a zařízení v průměru 33 % GNP. Výsledkem bylo, že se japonská výrobní produktivita ročně zvyšovala přibližně o 11 %.

Naproti tomu průmysl USA investoval ročně do nových továren a zařízení přibližně 10 % svého GNP. V letech 1968 až 1988 se americká produktivita zvyšovala průměrně pouze o 2 % ročně.

Dalším dokladem toho, jak velký je ekonomický efekt kapitálových investic, je skutečnost, že od roku 1988, kdy se americké kapitálové investice zvýšily téměř na 20 % GNP, rostla americká produktivita asi o 5 % ročně.

Zde jsou některé z nejčastěji se vyskytujících návrhů, jak zvýšit kapitálové investice:

• Snížení nákladů vypůjčování (snížení úrokových sazeb). Vypůjčování peněz stojí peníze. Někteří ekonomové vybízejí stát, aby učinil kroky ke snížení úrokových sazeb všeobecně nebo alespoň u půjček používaných na kapitálové investice.

• Odstranit dvojí zdanění dividend. Společnosti mohou zvýšit kapitál prodejem akcií. Avšak potenciální investoři často váhají s nákupem akcií z důvodů dvojího zdanění dividend. Zisky společnosti jsou zdaněny poprvé, když firma vyplňuje daňové přiznání. Podruhé jsou zdaněny dividendy, když akcionáři platí své osobní daně z příjmu. Z tohoto důvodu někteří lidé podporují snížení, případně odstranění daní z příjmů společností, nebo zdanění dividend. Takto ušetřené zisky by mohly být investovány do nových továren a zařízení.

• Snížení nebo zrušení daní z kapitálových zisků. Někteří ekonomové navrhují, aby zisky (neboli „kapitálové zisky“) vydělané prodejem akcií, obligací nebo nemovitostí byly zdaňovány nižší sazbou než ostatní příjmy. Požadují nižší zdanění kapitálových zisků jako způsob podpory kapitálových investic.

• Stabilita legislativy. Firmě může trvat léta, než se jí vrátí náklady na novou výrobní halu či technologii. Změní-li se mezitím „pravidla hry“, mohla by firma ztratit všechny nebo část svých investic. Proto firmy, které se rozhodují investovat, potřebují mít jistotu. Například by se mohlo stát, že podnik nakoupí drahou technologii, která však bude následkem změn v legislativě prohlášena za poškozující životní prostředí, a podnik ji bude nucen přestat používat. Nebo v důsledku změn v požárních a bezpečnostních předpisech bude firma nucena zrekonstruovat úplně novou budovu, do té doby považovanou za moderní a naprosto bezpečnou.

• Vytvoření předpokladů pro vstup zahraničního kapitálu. Politická a ekonomická stabilita doprovázená příznivým podnikatelským klimatem a legislativní stabilitou, to jsou hlavní předpoklady vstupu zahraničních investorů. Ti dále posuzují výši daní, celní předpisy, pružnost administrativního aparátu. Motivaci zahraničních investorů by bylo třeba zvýšit především snížením daňového a administrativního zatížení.

O zahraniční investice mezi sebou země soutěží, protože zahraniční kapitál přináší do země peníze, zvyšuje výkonnost ekonomiky a vytváří nová pracovní místa. Proto se i Česká republika snaží stále zlepšovat investiční prostředí - Ministerstvo průmyslu a obchodu vytváří systém investičních pobídek a prostřednictví agentury CzechInvest láká do země investory. CzechInvest se během své existence podílel na mnoha investičních projektech v celkové hodnotě přes 700 miliard korun. Díky těmto investicím vzniklo kolem 200 tisíc přímých pracovních míst.

V oblasti průmyslu u nás nejčastěji investují firmy z Německa (20 %) a kromě tradičních sektorů, jako jsou automobilový, strojírenský, chemický a elektrotechnický průmysl, se stále častěji objevují investice do inovací a moderních odvětví. Vývoj objemu přímých zahraničních investic najdete zde.

Nejvíce přímých zahraničních investic ze zemí Evropské unie směřovalo od poloviny 90. let především do Česka, Polska a Maďarska, kde zůstávaly dvě třetiny evropských investic. Celkové investice států EU v těchto kandidátských zemích dosáhly jen v roce 2000 sumy 19 mld. eur. V roce 2006 vzrostly podle údajů Eurostatu přímé zahraniční investice ze zemí EU27 do třetích zemí o 35 % ze 136 miliard EUR v roce 2005 na 183 miliard EUR.

V souvislosti z přímými zahraničními investicemi je zajímavá problematika investičních pobídek – jak stát tyto investice láká. Více o investičních pobídkách zde.