Při čtení této kapitoly hledejte odpovědi na následující otázky:
- Jak se navzájem liší dokonalá konkurence, monopolistická konkurence, oligopol a monopol?
- Proč jsou určité typy monopolu legální?
- Jaký mají spotřebitelé prospěch z konkurence?
- Jak stát reguluje monopoly a povzbuzuje konkurenci?
Mnohé podniky mají přirozený zájem na ovládnutí a řízení co možná největšího trhu. Jedním ze způsobů, jak dosáhnout tohoto cíle, je fúze.
Jak se mohou některé firmy rozrůst do té míry, že mají cenu stovek milionů nebo dokonce miliard korun a jsou dosti velké, aby kontrolovaly trh? Podniky se rozšiřují jedním ze dvou způsobů - interně nebo externě. Firmy, které rostou interně, rozšiřují své aktivity o nové závody, výrobní haly, zařízení a personál. Externím rozšiřováním rozumíme fúzi.
Při fúzi dochází ke spojování společností.
Fúze mají řadu příčin. Některé společnosti kupují jiné, aby „rozložily riziko“ přičleněním nových výrobních programů ke svému podniku, jiné, aby získaly výhody zvětšené velikostí. Řada společností si přeje snížit náklady pomocí aktiv, například v oblasti marketingu nebo dopravy. Někteří považují fúze za prostředek omezení nebo potlačení konkurence. Další příčinou fúze může být i převzetí významného konkurenta, který se potýká s finančními problémy.
Fúze se dělí do tří kategorií: horizontální, vertikální a konglomerátní.
- Horizontální fúze
Spojení (integrace) dvou nebo více společností, které pracují ve stejném oboru, nazýváme horizontální fúzí. Spojení dvou nebo více papíren bude příkladem horizontální fúze nebo horizontální integrace.
- Vertikální fúze
Spojení dvou nebo více společností působících na různém stupni stejného výrobního procesu se nazývá vertikální fúze nebo vertikální integrace. Příkladem vertikální fúze bude výrobce automobilů, který získal ocelárnu vyrábějící ocel potřebnou pro své automobily.
- Konglomerátní fúze
Konglomerátní fúze spojuje dva nebo více podniků, které spolu nijak výrobně ani obchodně nesouvisejí, pod jedno hospodářské vedení. Příkladem konglomerátní fúze je výrobce cigaret, který fúzoval se společností vyrábějící potraviny pro psy.
Podniky se mohou stát v důsledku fúze efektivnější, je ale otázkou, zda tato fúze neomezí úroveň konkurence na trhu. Na to dohlíží Úřad pro ochranu hospodářské soutěže.
Významné fúzePosuďte sami pravděpodobné důvody fúzí, které uvádíme jako příklad.
1998 - sloučili se Daimler Benz a Chrysler
1999 - sloučením švédské společnosti Astra AB a britské Zeneca Group Plc vznikl druhý největší výrobce léků v Evropě
2001 - společnost Bristol-Myers Squibb Co. získala za 7,8 miliardy dolarů farmaceutickou divizi amerického chemického koncernu DuPont
2001 - americká Federální komise pro spoje (FCC) po průtazích nakonec schválila očekávaný kontrakt o fúzi mezi internetovou společností America Online a mediálním gigantem Time Warner
2001 - německá rozvodná společnost EON zveřejnila nabídku na převzetí britské společnosti Powergen v hodnotě 8,2 miliardy eur
2001 - Evropská komise zablokovala gigantickou fúzi mezi americkým koncernem General Electric a další americkou firmou Honeywell
2002 – Price Waterhouse Coopers Consulting a IBM - IBM vložila do fúze 3,5 miliardy USD
http://www.kurzy.cz/zpravy/103294-fuze-a-akvizice-v-r-2004-temer-za-2-biliony-usd/
http://www.trhfirem.cz/?download=aktuality/pwc_akvizice_2006.pdf