Hospodářská soutěž je souběžná snaha jejích účastníků - subjektů poptávky a nabídky na trhu výrobků nebo služeb - jejímž cílem je dosažení co nejlepších výsledků. Účastníci hospodářské soutěže se označují jako „soutěžitelé“. Základní pojmy o hospodářské soutěži najdete zde.

Zneužití účasti v hospodářské soutěži může spočívat ve dvou formách:

Český systém volného podnikání je založen na přesvědčení, že konkurence je v nejlepším zájmu každého. Dohodnou-li se konkurenti na pevných cenách, zmanipulované nabídce nebo rozdělení trhu, ztrácí veřejnost výhody konkurence. Ceny, které z toho vzniknou, jsou uměle vysoké. Je to nespravedlivé ke spotřebitelům, kteří musí zaplatit za kupované věci více. Je to také škodlivé pro ekonomiku, která pohlíží na cenový systém jako na signál, který oznamuje, po jakých statcích a službách je poptávka a jaké jsou nejlevnější výrobní metody.

Z tohoto důvodu byly schváleny zákony o ochraně hospodářské soutěže (tzv. antimonopolní zákon), o zadávání veřejných zakázek a o veřejné podpoře. Na dodržování zákonů dohlíží Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (kartelový či antimonopolní úřad).

Zákony zahrnují čtyři standardní typy deformací soutěže:

• Dohody narušující hospodářskou soutěž (včetně kartelových dohod a licenčních smluv) jsou písemné i ústní dohody soutěžitelů, které vedou nebo mohou vést k narušení soutěže. Vymezení dohod je velmi široké. Mezi nejběžnější typy těchto dohod patří závazné určení cen mezi členy dohody, omezení členů v rozsahu výroby či investicích nebo inovacích, omezení odbytu nebo zásobování členů jen přes určitého dodavatele či odběratele, rozdělení trhu nebo zdrojů surovin, povinný diskriminační postup vůči určitým zákazníkům aj. Uvedené dohody jsou zakázané, pokud Úřad pro ochranu hospodářské soutěže nepovolil výjimku.

• Zneužití monopolního nebo dominantního postavení. Pouhé vytvoření ekonomicky významného postavení na trhu samo o sobě zakázáno není, ale soutěžitel to musí oznámit Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, jinak mu bude uložena pokuta. Monopolní postavení má soutěžitel, který na daném trhu nemá konkurenci. Dominantní postavení má podnik, který na daný trh dodává alespoň 30 procent dodávek daného zboží. Zneužití monopolního a dominantního postavení je zakázáno. Titulní strany světových deníků například neustále plní případ dominantního postavení společností Microsoft a Google..

• Spojování podniků znamená, že jeden ze soutěžitelů získá právní kontrolu nad druhým. Zahrnuje to sloučení (tzv. fúze) či splynutí právnických osob, prodej podniku nebo jeho podstatné části, získání kontrolního balíku akcií nebo podílů jiné společnosti apod. Povolení Úřadu je nutné tam, kde spojením podniků přesáhne jejich podíl 30 procent obratu na trhu daného zboží. V povolení jsou obvykle stanoveny podmínky podnikání spojených podniků. Mezi nejznámější případy, kdy Úřad v České republice zasahoval, patří následující případy.

• Zásahy orgánů státní správy a obcí, omezující nebo vylučující soutěž i poskytování zjevné podpory soutěžiteli na úkor jiného, jsou zakázány. Stejně tak je zákonem upraven postup při zadávání veřejných zakázek.

Více zde.

Jednou z nejvýznamnějších „celosvětových“ forem porušování hospodářské soutěže je dumping. Dumpingem rozumíme systém vývozu zboží a jeho prodej v cílové zemi pod normální tržní cenou tohoto zboží na vývozcově domácím trhu.

Je všeobecně známo, že dumpingové ceny poškozují a narušují hospodářskou soutěž. Dumpingový vývoz musí působit újmu celému odvětví, a nikoli jedinému vývozci, a musí existovat příčinná souvislost mezi potížemi daného odvětví a lacinými výrobky.

Bez ohledu na dovoz či vývoz může docházet k dumpingovým praktikám, pokud nějaký výrobce prodává své zboží za cenu nižší než výrobní náklady, a to za účelem odlákání zákazníků od konkurence, jejího postupného zlikvidování a následného zvýšení ceny.

Nekalá soutěž je takové jednání v hospodářské soutěži, které je v rozporu s dobrými mravy soutěže a může přivodit újmu jiným soutěžitelům nebo spotřebitelům. Nekalá soutěž je zakázána. Tato oblast práva je upravena obchodním zákoníkem, který vymezuje jednotlivé typy nekalé soutěže. Jedná se o:

• klamavou reklamu: šíření údajů o vlastním nebo cizím podniku, výrobku nebo službě, které je způsobilé vyvolat klamnou představu, a získat tím výhody na úkor jiných soutěžitelů či spotřebitelů
• lamavá označení: mohou vyvolat klamnou představu o místu původu zboží, kvalitě či výrobci, nemusí být součástí reklamy
• parazitování na pověsti: výrobek soutěžitele se připodobňuje k proslulému výrobku konkurenta (např. že je stejně dobrý), ale nenapodobuje ho
• vyvolání nebezpečí záměny: týká se použití obchodního jména nebo jiných označení druhého soutěžitele (loga, reklamních sloganů) nebo napodobení jeho výrobků
• zlehčování: uvádění nepravdivých údajů o soutěžiteli a jeho výrobcích, pokud mu tím může být způsobena újma
• porušování obchodního tajemství
• podplácení a ohrožování zdraví a ekologie