Kapitola 13 - Ekonomická stabilita

Při čtení této kapitoly hledejte odpovědi na následující otázky:
  • Co se děje v průběhu každé z fází hospodářského cyklu?
  • Jak měříme hospodářské cykly?
  • Jak se stát pokouší stabilizovat vzestupy a poklesy ekonomiky?
  • Jaké jsou výhody a nevýhody fiskální a monetární politiky?


13.4 SHRNUTÍ

Pod pojmem hospodářský cyklus rozumíme posloupnost periodických vzestupů a poklesů aktivity podniků. Ekonomové často popisují tento cyklus názvy jeho čtyř částí: konjunktura, vrchol, recese a sedlo. Ekonomická aktivita je měřena různými statistickými mírami, čili ekonomickými ukazateli. Jedním z nich je hrubý domácí produkt. Je-li HDP opraven o změny v úrovni cen, je nazýván reálným HDP nebo také HDP ve stálých cenách. Míra nezaměstnanosti je dalším často uváděným ekonomickým ukazatelem.

V úsilí o stabilizaci ekonomiky a o dosažení jejího dlouhodobého růstu spoléhá stát na nástroje fiskální a monetární politiky.

Fiskální politika se snaží přizpůsobit celkovou poptávku vhodným použitím státních pravomocí zdaňovat a vydávat peníze. Fiskální politika je v rukou vlády a parlamentu.

Monetární politika se snaží dosáhnout podobných cílů regulací nabídky peněz (prostřednictvím úrokových sazeb). Monetární politika je koncipována centrální bankou (v našem případě Českou národní bankou).

V období recese a dna bude fiskální politika vyžadovat určitou kombinaci daňového snížení současně se zvýšením státních výdajů. Monetární politika se bude v této době snažit o zvýšení nabídky peněz prostřednictvím takových operací, jakými je zvýšený nákup vládních cenných papírů centrální bankou, snížení diskontní sazby a snížení rezervního poměru.

V době inflace budou fiskální i monetární politika sledovat opačný kurs.

< zpět na seznam lekcí