Výhody ekonomické integrace jsou očividné. Je možno vyrábět ve větších sériích, prohloubit specializaci a urychlit technický pokrok. Zároveň roste konkurenční tlak s výhodami pro spotřebitele. Specializace a vzájemný obchod umožňují zemím získat více statků a služeb, než kdyby si všechno musely vyrábět samy. Cla a ostatní překážky obchodu omezují výhody specializace a směny. Stále více zemí si tuto skutečnost uvědomuje a snaží se prosazovat mezinárodní obchod. Dochází tak k uzavírání dohod o snížení celních poplatků, vytváření bezcelních asociací a celních unií. Integrační procesy probíhají v celém světě. Sám tento proces prochází určitými stadii.

1. Pásma volného obchodu

   Sdružení volného obchodu jsou založena na souhlasu zúčastněných zemí odstranit vzájemné obchodní překážky. Členské země však mohou i nadále používat jakékoliv obchodní překážky vůči nečlenským zemím. Příkladem takového sdružení může být CEFTA - Středoevropská dohoda o volném obchodu (Central European Free Trade Agreement). Česká republika byla jejím členem před vstupem do Evropské unie.

2. Celní unie

3. Společný trh - jedná se de facto o celní unii, která je doplněna uvolněním pohybu výrobních faktorů v rámci tohoto trhu. Příkladem by mohlo být Evropské společenství v 80. letech.

   Jednotný vnitřní trh je vyšší stádium společného trhu - státy zavedly společné technické a jiné normy na výrobky a vnitřní hranice mezi členskými státy již neexistují. Příkladem je Evropská unie na počátku 90. let.

4. Hospodářská a měnová unie - - ekonomiky zemí v hospodářské unii jsou již plně zapojeny do jednotného vnitřního trhu a navíc přenášejí část svých pravomocí na nadnárodní instituce (ty mohou například spolurozhodovat o obchodní politice, sociální sféře nebo rozpočtových deficitech členských zemí). Měnová unie znamená, že členské státy navíc používají společnou měnu jako zákonné platidlo. Ve fázi hospodářské a měnové unie je v současnosti Evropská unie.

5. Politická unie -- vrcholem ekonomické integrace je úplná ekonomická a politická integrace, kdy původně samostatné státy splynuly v nový celek, který je řízený z jednoho centra. Příkladem je sjednocení Německa v roce 1990.

Dohody o snížení cla a ostatních obchodních omezení se často podepisují mezi dvěma zeměmi. Jakmile by však musela každá země podepsat smlouvu se všemi ostatními zeměmi, zmatek vyplývající z existence stovek jednotlivých smluv, by obchod velmi ztížil. Proto existují organizace či seskupení, které chtějí usnadnit obchod mezi zeměmi z celého světa nebo daného regionu.

Světová obchodní organizace WTO (www.wto.org)

Podepsáním Dohody o zřízení Světové obchodní organizace v roce 1994 v Maroku došlo k přeměně Všeobecné dohody o clech a obchodu (GATT) v mezinárodní organizaci. Světová obchodní organizace (World Trade Organization - WTO) vznikla od 1. 1. 1995 a Česká republika se stala jedním z jejích zakládajících členských států.

WTO stanovuje pravidla, která určují maximální výši celních poplatků, jež mohou vůči sobě jednotlivé členské státy uplatňovat. WTO určuje také další pravidla vzájemného obchodu a zajišťuje soudní řešení sporů. WTO umožňuje zúčastněným zemím jednat s ostatními bez speciálně uzavřené dvoustranné smlouvy a prosazuje volný obchod prostřednictvím stanovení limitů pro obchodní omezení mezi většinou zemí.

Více zde.

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj OECD (www.oecd.org)

OECD (anglicky Organization for Economic Cooperation and Development) je důležitou organizací fungující na bázi dohody. OECD je skupina nejvyspělejších zemí světa. Cílem této organizace je koordinace a podpora ekonomického růstu a finanční stability členských zemí, podpora rozvojových zemí a rozvoj multilaterálního obchodu. Členství České republiky v OECD je důležité nejen z hlediska dosažení určitého statutu. Daleko důležitější je skutečnost, že nám toto členství usnadňuje přístup k půjčkám s nižšími úrokovými sazbami a další finanční výhody.

OECD má 34 členů (2015): Austrálie, Belgie, Česká republika, Dánsko, Finsko, Francie, Irsko, Island, Itálie, Japonsko, Jižní Korea, Kanada, Lucembursko, Maďarsko, Mexiko, Německo, Nizozemí, Norsko, Nový Zéland, Polsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Slovensko, Španělsko, Švédsko, Švýcarsko, Turecko, Velká Británie, Spojené státy

Více zde.

Mezinárodní měnový fond MMF (www.imf.org) jsou spolu se Světovou bankou (obě organizace vznikly v roce 1944) označovány jako bretton-woodské instituce. MMF se zabývá monitorováním směnných kurzů a dohledem nad mezinárodním platebním systémem, poskytuje rovněž krátkodobé úvěry pro zlepšení platební bilance. Členství samostatné ČR se datuje od 1. 1. 1993.

Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj (Světová banka, SB, www.worldbank.org) podporuje rozvoj ekonomik rozvojových a transformačních zemí především formou dlouhodobého financování. Poskytuje dlouhodobé úvěry a realizuje minoritní kapitálové vklady. Pro členství ČR ve SB platí totéž, co bylo uvedeno o členství v MMF.