Cena práce je odrazem vztahu mezi poptávkou a nabídkou u daného povolání. O ceně práce rozhoduje skutečnost, v jakém odvětví, v jak velké organizaci a při jakých vlastnických vztazích je povolání vykonáváno. Dále je výše mzdy ovlivněna kvalifikací, věkem a délkou dosažené praxe. Svou roli sehrává i tradiční diference mezi cenou ženské a mužské pracovní síly.

Úspěšní rockoví zpěváci a hudebníci vydělávají v průměru více peněz než úspěšní klasičtí hudebníci. Jak byste vysvětlili tento rozdíl? Pokud jste řekli, že to má co dělat s poptávkou po rockové hudbě ve srovnání s klasickou hudbou, je to zcela správné.

Nabídka talentovaných hudebníků je omezená. Příprava pro získáni nezbytných dovedností trvá roky a relativně málo lidí je opravdu talentovaných. Jak grafy ukazují, nabídka vysoce kvalitních rockových hudebníků a klasických hudebníků je přibližně stejná. Rozdíl spočívá v poptávce, která je daleko větší po rockových, než po klasických hudebnících.

Grafy srovnávají nabídku a poptávku pro pomocné dělníky a kvalifikované řemeslníky. Kategorie pomocných dělníků zahrnuje nekvalifikované dělníky: například metaře, stavební dělníky, nákladové a skladové dělníky. Řemeslníci představují širokou paletu vysoce kvalifikovaných dělníků: například tesařů, nástrojařů, strojníků, elektrikářů a automechaniků. V tomto případě se předpokládá, že poptávka po obou kategoriích je přibližně stejná. Nicméně s nabídkou je to jiné. Nabídka řemeslníků je daleko menší než nabídka pomocných dělníků. Následkem toho vydělávají pomocní dělníci v průměru méně než řemeslníci.

Z výše popsaných příkladů tedy můžeme odvodit, že je-li poptávka po pracovnících ve srovnání s dostupnou nabídkou pracovníků vysoká, mají mzdy tendenci být vyšší, než by byly při nižší úrovni poptávky. Je-li nabídka pracovníků v určité zaměstnanecké kategorii ve srovnání s poptávkou vysoká, mají mzdy tendenci být nižší než při nižší nabídce.

• Vliv kvalifikace. Podle statistických údajů mají lidé s vysokou školou průměrný výdělek výrazně vyšší než zaměstnanci se středoškolským vzděláním nebo a více než dvojnásobný ve srovnání se zaměstnanci se základním vzděláním. Tato tendence se projevuje stále intenzívněji a rozdíly příjmů pracovníků, kteří naplňují a nenaplňují doporučené vzdělání, se zvyšují. Úroveň vzdělání má na mzdu velký vliv a tento vliv stále roste. Je nutné zdůraznit, že vzdělávání je celoživotní záležitost.

  V tabulce jsou zřetelné rozdíly i vzhledem k pohlaví.

  Hrubé měsíční mzdy v Kč v roce 2006

  Vzdělání	Průměrná mzda celkem	Průměrná mzda muži	Průměrná mzda ženy
  základní a nedokončené	15 183	17 850	13 336
  střední bez maturity	17 882	19 566	14 174
  střední s maturitou	23 455	26 562	20 619
  vyšší odborné a bakalářské	26 521	31 432	22 820
  vysokoškolské	39 470	44 994	30 759
  CELKEM	22 908	25 593	19 305

• Vliv praxe. Výdělek je určitým způsobem závislý na věku, tedy i délce praxe. Věkový mechanismus však působí u různých zaměstnání rozdílně. Obecně lze říci, že u nekvalifikovaných pomocných prací dosáhne pracovník svého mzdového vrcholu poměrně brzo. Naopak, čím kvalifikovanější je určitá práce, tím delší praxe se pro ni požaduje. Tím se také prodlužuje doba, po kterou dochází ke zvyšování mezd.
• Vliv vlastnických vztahů. Například v zahraničních společnostech nebo ve společnostech s vlastnickým podílem cizího kapitálu je úroveň výdělků většinou vyšší než u tuzemských podniků. Jiná je úroveň mezd v rozpočtové a příspěvkové sféře, jiná v soukromých firmách či státních podnicích. Druh vlastnictví tak do značné míry ovlivňuje cenu pracovního ohodnocení.
• Regionální vlivy. V regionech, kde je nejnižší nezaměstnanost, jsou i nejvyšší mzdy a naopak. Je to dáno stavem nabídky a poptávky po pracovní síle.

Průměrná hrubá měsíční mzda zaměstnanců podle regionů v čase

Ne všechny rozdíly ve mzdách mohou být vysvětleny nabídkou a poptávkou.

• Lidé se neradi za prací stěhují. Mzdy se v různých regionech liší. Například v roce 2006 byl průměrný výdělek v Praze o více než třetinu vyšší než v Pardubickém kraji. Kdyby zákon nabídky a poptávky fungoval v praxi stejně jako v teorii, měli by se pracovníci z Pardubického kraje stěhovat do regionů s vyššími platy. To by snížilo nabídku práce v Pardubickém kraji, zvedlo mzdy těch, kteří zde zůstali (a snižovalo mzdy všude jinde). Proces by pokračoval, dokud by se mzdy regionálně nevyrovnaly.

  Avšak ne každý je ochotný se kvůli možnosti lepšího zaměstnání stěhovat. Někteří zůstanou, i když vědí, že by někde jinde mohli vydělat víc. Možná se neradi stěhují nebo dávají přednost blízkosti rodiny a přátel, jiní posuzují dopravní možnosti a kulturní podmínky nového působiště. Svoji roli při rozhodování o tom, zda odejít za prací, hraje určitě také špatná situace na trhu s byty. Ať už jsou důvody jakékoliv, mnozí lidé dávají přednost tomu zůstat tam, kde jsou.

• Diskriminace v zaměstnání. Diskriminací v zaměstnání rozumíme praxi, která dává přednost jedné skupině před druhou při přijímání pracovníků, při rozhodování o pracovním postupu, výši platu apod. z důvodů, jež nemají co dělat se schopností vykonávat dané povolání. V naší republice se například velmi často diskutuje o otázce diskriminace Romů, k zamyšlení nutí i otázka znevýhodňování žen.

  Při každém rozboru výdělků podle pohlaví se potvrdí známý fakt, že průměrné mzdy žen jsou podstatně nižší než mzdy mužů. Navíc je u nás bohužel stále poměrně časté, že na určité pozice bývají přijímáni pouze muži.

  Ačkoli diskriminací trpí nejvíce její oběti, ovlivňuje nepřímo nás všechny. Když jsou talentovaným lidem odpírána lepší a produktivnější zaměstnání kvůli diskriminaci, nejsou tak produktivní, jak by mohli být. Diskriminace v zaměstnání je smutným příkladem netržní síly ovlivňující úroveň mezd a životní úroveň.

• Vliv legislativy. Náš parlament schválil zákon o minimální mzdě a nařízení o minimálních mzdových tarifech, které určují nejnižší zákonem předepsanou mzdu, kterou zaměstnavatel může zaměstnancům platit. Zákoník práce a řada dalších pracovněprávních i jiných legislativních předpisů stanovuje, kolik platit za přesčasy, jaká má být pracovní doba, kolik musí zaměstnavatel platit za pracovníky na zdravotní a sociální pojištění atd. Tyto zákony přímo ovlivňují náklady na pracovní sílu. Jsou proto dalším příkladem netržních sil, které určují mzdu.

• Odborové svazy jsou sdružení pracovníků, která se snaží podporovat zájmy svých členů. Mzdy v oborech, ve kterých se angažují odbory, jsou často určovány tzv. kolektivním vyjednáváním. Jedná se o proces jednání mezi zástupci odborů a managementu, který má vyřešit mzdové dohody a další problémy mezi zaměstnanci a zaměstnavateli.