Odpovědi na tyto otázky vás seznámí se základními ekonomickými indikátory. Pomáhají vám určit, zda jsou časy dobré, nebo zda mají lidé problémy vydělávat na živobytí. Ekonomové, podnikatelé a vládní úředníci se spoléhají, že jim tyto ukazatele řeknou, kde se ekonomika nachází a kam asi směřuje. Ačkoliv vědí, že ekonomika zdaleka není exaktní vědou, umožňují jim informace poskytované ukazateli činit lepší rozhodnutí, než by to bylo možné bez nich.

Hrubý domácí produkt

Jednou z nejčastěji diskutovaných a nejužívanějších ekonomických indikátorů je hrubý domácí produkt (GDP).

Hrubý domácí produkt (GDP) v letech 1995-2006 (v mld. Kč)

Hrubý domácí produkt HDP (GDP) je celková hodnota všech statků a služeb produkovaných z výrobních faktorů umístěných v dané zemi, za dané časové období (u nás jeden rok). Blíže tady. Je to mimořádně cenná míra, protože nám toho hodně říká o národním bohatství. Jinými slovy, zvyšuje-li se HDP, odráží se to pozitivně na životní úrovni obyvatelstva. Protože je to tak důležitá statistická informace, shromažďují státní instituce s velkou pečlivostí údaje o HDP, aby byl tím, čím má být: mírou celkového národního výstupu. Nicméně statistiky HDP mohou být zavádějící, nejsou-li řádně interpretovány. Níže jsou uvedeny některé skutečnosti, které je třeba mít na mysli při interpretaci údajů HDP.

Hrubý domácí produkt

Období	běžné ceny mil. Kč	ceny roku 2000 mil. Kč	index
1995	1 466 522	2 033 699	92,9
1996	1 683 288	2 115 605	96,6
1997	1 811 094	2 100 143	95,9
1998	1 996 483	2 084 203	95,2
1999	2 080 797	2 112 121	96,5
2000	2 189 169	2 189 169	100
2001	2 352 214	2 242 943	102,5
2002	2 464 432	2 285 488	104,4
2003	2 577 110	2 367 818	108,2
2004	2 781 060	2 467 615	113,1
2005	2 994 400	2 636 843	120,4

• V HDP jsou zahrnuty pouze finální statky. HDP je celková hodnota statků a služeb vytvořená z výrobních faktorů umístěných v dané zemi, za dané časové období. Aby se zabránilo nadhodnocení HDP tím, že by se jedna položka započítala dvakrát nebo vícekrát, jsou zahrnuty pouze finální statky.

  Předpokládejme, že výrobce jízdních kol platí dodavatelům 2 900 Kč za součástky použité při výrobě jízdního kola. Výrobce prodává kolo do maloobchodu za 4 400 Kč. Obchod prodává kolo za 5 700 Kč. Kolik korun přidá výroba jednoho kola k HDP? Protože se počítají pouze finální statky, tak 5 700 Kč. 4 400 Kč placených výrobci nebylo připočítáno ke konečnému výsledku, protože 5 700 Kč pokrývá předcházející transakce.

• Použité statky nejsou zahrnuty do HDP.

  O dva roky později prodal původní vlastník kolo za 3 000 Kč. Kolika korunami se přispělo do HDP? Nulou.

  Protože prodej použitých statků nic nepřidává k národnímu bohatství, jsou do úhrnu začleněny jen nově produkované statky.

• Čisté vývozy jsou také zahrnuty do HDP. To znamená, že HDP se zvyšuje, když vyvážíme více statků a služeb, než dovážíme z jiných zemí. HDP klesá, když dovážíme více statků a služeb, než vyvážíme.

• Inflace může deformovat údaj o růstu HDP. Když ceny všeobecně stoupají, tj. při inflaci, může se HDP zvýšit dokonce i tehdy, zůstává-li produkce statků beze změny. To proto, že HDP je měřen v běžných cenách.

  Předpokládejme, že v daném roce se HDP zvýšil z 1 000 miliard Kč na 1 050 miliard Kč. Ve stejném roce byla míra inflace 10 %. Mohli byste na základě těchto údajů říci, že lidé měli v tomto roce k dispozici více statků a služeb? Správná odpověď zní ne.

  Zvýšení z 1 000 miliard Kč na 1 050 miliard Kč představuje 5% zvýšení hodnoty HDP v běžných cenách. Avšak ceny se v tom roce zvýšily průměrně o 10 %. Jinými slovy, pokud by se produkce měla vyrovnat výstupu z předchozího roku, musel by se HDP zvýšit o 10 % na 1 100 miliard korun. Skutečnost, že náš nový HDP byl jen 1 050 miliard ukazuje, že náš celkový výstup (neboli reálný HDP) fakticky klesl.

  Ekonomové se mohou těmto problémům vyhnout, opraví-li HDP o změny v cenové úrovni. Po této úpravě se výsledek nazývá reálný HDP nebo HDP vyjádřený ve stálých cenách (například k roku 2000). Stálé ceny mají charakter indexního čísla, protože odrážejí změny v kupní síle koruny vůči základnímu roku. Ekonomové měří HDP raději ve stálých než běžných cenách, když srovnávají HDP v jednotlivých letech.

• Populační změny. HDP je jako obrovský koláč, který obsahuje vše, co vyprodukujeme v jednom roce. My všichni máme na tomto koláči podíl. Zvýší-li se HDP o 5 %, ale populace se zvýší o 10 %, dostaneme všichni menší kousek koláče (za předpokladu, že se podílíme stejnou měrou), protože vzrůst populace předstihl vzrůst výstupu statků a služeb. Ekonomové tuto skutečnost zohledňují vydělením reálného HDP velikostí populace, aby dostali HDP na jednoho obyvatele.

  HDP na 1 obyvatele (Kč)

  1995	141 957
  1996	163 183
  1997	175 772
  1998	193 929
  1999	202 357
  2000	213 110
  2001	230 064
  2002	241 593
  2003	252 617
  2004	276 025
  2005	292 590
  2006	313 662

• Změny kvality. Představte si, že jste letos zaplatili 5 000 korun za jízdní kolo a v minulém roce byla cena tohoto kola také 5 000 korun. Zdá se, že v ceně nebyla žádná změna. Nicméně je možné, že výrobce nyní vyrábí kolo nižší kvality. HDP vždy nezachycuje tyto změny kvality, protože zahrnuje jen finální ceny.

• Škodlivé statky a služby. Předpokládejme, že HDP je mírou našeho národního zdraví a blahobytu. Nicméně některé statky a služby jsou neužitečné nebo skutečně škodlivé. Například je velmi pravděpodobné, že cigarety způsobují rakovinu plic a jiná vážná onemocnění, ale jsou přičítány k HDP spolu s potravinami, léky a dalšími prospěšnými věcmi. Při produkování našeho HDP dochází také ke znečišťování ovzduší, znečištění vody a znečištění tuhými odpady. Náklady na tyto škodlivé externality (viz. 2. kapitola) nejsou odečteny od HDP.

• Netržní produkce. Pokud si vyděláváte peníze navíc výrobou dortů a uděláte jich deset, ale prodáte devět a jeden necháte sníst rodině, bude HDP zahrnovat jen ty dorty, které jste prodali. Jestliže někomu posečete trávník a obdržíte plat, je váš plat zahrnut do HDP a vaše služba je uznána za část našeho národního výstupu. Jestliže posečete svůj vlastní trávník, vaše práce není zahrnuta do výpočtů HDP. Statky a služby produkované a prodávané ilegálně také nejsou zahrnuty ve výpočtu HDP.

• Chyby měření. Ekonomové musí často pracovat se vzorky, protože není možné zkoumat každého člena celkové populace. Malý vzorek může poskytnout přesný obraz celkové populace stejným způsobem, jakým kuchař může dostat dobrou představu o tom, jak bude chutnat velký hrnec polévky, pouhým odebráním vzorku ve velikostí jedné nebo dvou lžic. Avšak vždycky je možné, že vzorek není pravdivým reprezentantem celé populace. Chybovat lze nejen při shromažďování podkladů potřebných pro HDP, ale i při vyčíslování dalších ukazatelů.

Nezaměstnanost

Další ukazatel, neboli míra ekonomické aktivity, srovnává velikost pracovní síly s počtem těch, kteří hledají práci. Ministerstvo práce a sociálních věcí provádí výpočet míry nezaměstnanosti podle výběrového šetření pracovních sil. Toto šetření provádí Český statistický úřad na základě údajů o počtu registrovaných uchazečů o zaměstnání dodávaných jednotlivými úřady práce. Míra nezaměstnanosti se v naší republice počítá podle následujícího vzorce:

Uchazeči o zaměstnání evidovaní na úřadech práce (ÚP)/Zaměstnaní (údaje z výběrového šetření pracovních sil + uchazeči o zaměstnání evidovaní na ÚP) x 100 = míra nezaměstnanosti.

Obecně platí, že čím nižší je míra nezaměstnanosti, tím větší je míra ekonomické aktivity.

Někteří ekonomové kritizují metodu výpočtu nezaměstnanosti, protože do svých údajů nezahrnuje tzv. frustrované pracovníky. Pod pojmem frustrovaní pracovníci rozumíme osoby, které jsou bez práce už velmi dlouhou dobu a nejsou evidováni jako uchazeči o zaměstnání. Z tohoto důvodu může být skutečná nezaměstnanost vyšší, než ukazují statistické údaje.

Míra nezaměstnanosti v letech

Rok	Míra nezam. v %
1993	4,3
1994	4,3
1995	4,0
1996	3,9
1997	4,8
1998	6,5
1999	8,7
2000	8,8
2001	8,1
2002	7,3
2003	7,8
2004	8,3
2005	7,9
2006	7,1

Typy nezaměstnanosti

Důvody, proč jsou lidé nezaměstnaní, se různí. Některým z nich prostě může vyhovovat být dočasně nezaměstnaným nebo střídat zaměstnání. Nebo se může stát, že poptávka po určitém typu pracovníků je nízká, nebo že poptávka po pracovnících se obecně snižuje. Může dojít i k jednorázovému propouštění například zaměstnanců krachujícího podniku.

• Frikční nezaměstnanost. Dočasná, nevyhnutelná nezaměstnanost je popisována jako frikční nezaměstnanost. Vždy existují lidé, kteří jsou mimo pracovní proces ze zcela nevyhnutelných důvodů. Například trvá nějakou dobu, než se pracovníci přesunou z jednoho zaměstnání do druhého. Než začnou opět pracovat, budou ve statistických údajích vedeni jako nezaměstnaní. Podobně absolventi škol se považují za nezaměstnané, dokud nenastoupí do svého prvního zaměstnání.

• Další kategorii pracovníků tvoří sezónní zaměstnanci, kteří tráví část roku v nezaměstnanosti. Jedná se například o lidi pracující v sezónních rekreačních střediscích, stavební dělníky (v zimě) apod. Pokud se lidé, kteří z těchto důvodů přišli o zaměstnání, zaregistrují jako „uchazeči o zaměstnání“, přičítá se tato dočasná nečinnost ke statistice nezaměstnaných.

• Strukturální nezaměstnanost vyplývá z technických a jiných změn v místní ekonomice. Bývaly například doby, kdy většina výtahů v budovách byla řízena obsluhou výtahu. Dnes jsou výtahy samoobslužné. Obsluhovatelé výtahů, kteří ztratili zaměstnání po instalaci samoobslužných kabin, se stali součástí strukturální nezaměstnanosti. Dalším typickým příkladem jsou například pracovníci dřívějších telefonních ústředen.

  Rozvoj techniky není jedinou příčinou strukturální nezaměstnanosti. Dlouhodobé změny ve spotřebitelských preferencích nebo pohyb pracovních příležitostí z jednoho regionu nebo země do druhé mohou zapříčinit strukturální nezaměstnanost dokonce i mezi kvalifikovanými dělníky. Krachy velkých podniků nebo útlum určitého odvětví mohou způsobit vysokou nezaměstnanost v daném regionu. Také neschopnost získat potřebnou kvalifikaci drží mnohé na seznamu nezaměstnaných. Lidé, kteří mají nízké (často pouze základní) vzdělání, tvoří velkou část dnešní strukturální nezaměstnanosti.

• Cyklická nezaměstnanost. Změny v hospodářském cyklu také zapříčiňují nezaměstnanost. Během období recese a sedla má klesající poptávka po statcích a službách za následek růst nezaměstnanosti.

Co je to přirozená míra nezaměstnanosti?

Tak jako každý, i ekonomové by rádi snížili nezaměstnanost, nebo-li jinak řečeno, rádi by viděli fungování ekonomiky ve stavu „plné zaměstnanosti“. Nicméně, když mluví o „plné zaměstnanosti“, nemíní úplné odstranění nezaměstnanosti.

Statistiky frikční a strukturální nezaměstnanosti jsou zahrnuty v míře nezaměstnanosti, avšak z velké části nemohou být odstraněny. Z tohoto důvodu ekonomové obvykle vylučují ze své definice přirozené míry nezaměstnanosti veškeré frikční a některé strukturální údaje. Přesněji řečeno, definují míru nezaměstnanosti mezi čtyřmi až pěti procenty jako přirozenou míru nezaměstnanosti.