Tržní ekonomika nutně vyžaduje vedle trhu zboží, služeb a trhu práce také trh finanční. Tento trh zajišťuje obchody mezi subjekty, které mají přebytek finanční zdrojů, a subjekty, které jich mají naopak nedostatek. Na finančním trhu jsou sjednávány podmínky krátkodobých a dlouhodobých půjček (především objem a cena).

Finanční trh můžeme rozdělit na:

• trh peněžní - nástroji tohoto trhu jsou cenné papíry nebo půjčky splatné většinou do 1 roku. Na tomto trhu působí zejména banky. Půjčky však mohou mít i dlouhodobější charakter než jeden rok, mezi takové patří dlouhodobé úvěry firmám a domácnostem apod.
• trh kapitálový - je označován také jako trh cenných papírů, protože jeho nástroji jsou dlouhodobé cenné papíry (akcie, obligace, hypoteční zástavní listy, podílové listy podílových fondů atd.)
• devizový trh – na tomto trhu se uskutečňují operace v rozdílných měnách a stanovuje se kurz měn (například za kolik korun se prodává jedno euro, americký dolar apod.)
• trh drahých kovů - jde zejména o zlato jako z finančního hlediska specifickou komoditu

Trh cenných papírů

Tržní hospodářství nemůže efektivně fungovat bez trhu cenných papírů (neboli kapitálového trhu). Díky kupónové privatizaci, státním, komunálním, bankovním i podnikovým obligacím, investičním a podílovým fondům máme dostatek příležitostí pro obchodování s cennými papíry. Více o obchodování například zde.

Trh cenných papírů můžeme rozdělit na:

• primární trh

  Nakupujeme-li cenné papíry na primárním trhu, znamená to, že je kupujeme přímo od jejich emitenta (od toho, kdo tyto cenné papíry za účelem získání finančních prostředků vydal).

• sekundární trh

  Sekundární trh je u nás reprezentován zejména burzou cenných papírů a RM-systémem. Kromě toho existuje též neorganizovaný trh s cennými papíry, tzv. OTC-market (over the counter = přes přepážku). OTC Market je decentralizovaný trh s mimoburzovními finančními nástroji, jehož účastníci uzavírají obchody po internetu, telefonicky a prostřednictvím dealerů, místo klasického způsobu obchodování. Není zde jedno centrální obchodní místo. Podobně jsou vykupovány a prodávány cenné papíry prostřednictvím specializovaných institucí (RM-Systém, banky, obchodníci s cennými papíry apod.) mimo organizovaný trh.

Burzy cenných papírů

Místo, kde se soustřeďuje nabídka a poptávka po cenných papírech, a kde se vytváří objektivní cena, se nazývá burza cenných papírů. Na burze cenných papírů je předem určeno, kde a kdy se obchoduje, kdo smí uzavírat obchody, s čím je možno obchodovat, v jaké formě jsou obchody uzavírány, jak se vytváří cena a jakým způsobem je zaznamenávána a jakým způsobem dochází k vyrovnání závazků z uzavřených obchodů. Při obchodech na burze navzájem obchodují subjekty, které do přímého kontaktu většinou vůbec nepřijdou. Vše o obchodování na české burze zde.

Bez dobře fungující burzy není zaručeno, že kapitálové přebytky budou orientovány tam, kde je lze (z hlediska národního hospodářství) co nejlépe uplatnit. Burza je indikátorem stupně důvěry ve zdravé finanční poměry podniků a ekonomiky. Hospodařícím subjektům usnadňuje investiční rozhodnutí tím, že objektivizuje ceny kapitálu.

Na většinu světových burz mají vstup na trh umožněn pouze členové burz, kteří mají propůjčen terminál, s jehož pomocí obchodují na trhu. Ostatní investoři těmto obchodníkům zadávají své požadavky na nákup a prodej cenných papírů.

K organizaci burz a jejich provozu existuje řada přístupů. Důležité rozlišení spočívá ve způsobu tvorby kurzů. V dosavadní praxi se na burzách vytvořily dva základní způsoby zaznamenávání, resp. tvorby kurzů akcií. Prvním z nich je stanovení pevného kurzu (tzv. „fixing“), druhý je označován jako „průběžná (kontinuální) kotace“, tj. nepřetržité zaznamenávání, tvorba kurzu. Metoda „fixing“ znamená, že kurz vzniká na základě konfrontace nabídky a poptávky po jednotlivých druzích cenných papírů periodicky, v určitém časovém okamžiku. Může to být v průběhu kurzovních hodin jedenkrát, i vícekrát. Vyhlášený kurz však platí vždy tak dlouho, dokud nedojde k vyhlášení nového kurzu, který se od předchozího kurzu liší. Naproti tomu „průběžná kotace“ znamená, že kurz vzniká průběžně, tak jak nabíhají objednávky na koupi nebo prodej cenných papírů. Kurz se tedy neustále mění, pokud ovšem přicházejí objednávky, které mění vztah nabídky a poptávky.

Mezi největší světové burzy patří organizované trhy v New Yorku, Tokiu, Londýně, Frankfurtu a Paříži.

Vývoj cen akcií a obligací podléhá celé řadě informací z ekonomického a politického života. Rozhodující jsou zejména zprávy o hospodaření jednotlivých společností, ale i události v celé ekonomice. Jednotlivé akcie rostou například při rozhodnutí o výplatě dividend nebo při zveřejnění příznivého zisku. Celý trh pak stoupá při růstu domácího produktu jednotlivých zemí, po volbách při vytvoření stabilní vlády, po vyřešení politických krizí, zažehnání válečného nebezpečí apod. V souvislosti se záplavami například rostou ceny akcií stavebních firem, při poklesu cen ropy si polepšují akcie chemických firem atd.

Burzy zažily ve své historii několik až panických propadů, které souvisely s ekonomickými krizemi. Nejznámější je takzvaný černý pátek na americké burze ve 30. letech. Ceny akcií se však dramaticky propadly i po teroristických útocích na New York v roce 2001.

Investování a spekulace

Motivace prodeje akcií, obligací a podílových listů mohou být různé povahy: mohou být vyvolány potřebou přeměny části existujícího kapitálu do provozně činné formy, mohou však být vyvolány i spekulací na pokles ceny akcií, v opačném případě nákup může být motivován zájmem vyššího zhodnocení uloženého kapitálu nebo spekulací na zvýšení ceny akcií.

Investování do akcií

Ti, kteří kupují akcie, aby se dlouhodobě podíleli na zisku a růstu společnosti, jsou označováni za investory. Podílejí se na zisku akciové společnosti ve formě dividend. Kromě toho, pokud společnost v průběhu let prosperuje, její akcie mohou zvýšit svou hodnotu. Investoři budou schopni prodat akcii za víc, než kolik za ni zaplatili, a tím realizují kapitálový zisk. Více o obchodování zde.

Spekulování s akciemi

Spekulanti na trhu akcií se dělí do dvou skupin. Jedna skupina, všeobecně známá jako býci (haussisté), sází na vzestup hodnoty akcie. Druhá skupina, medvědi (baissisté), sází na pokles hodnoty akcie. Býci například investují v okamžiku, kdy je celý trh s cennými papíry podhodnocen, tj. akcie se prodávají za velmi nízké ceny (odtud býčí trh). Spekulativní obchody mají i celou řadu dalších nástrojů (derivátů), jako jsou například opce. Ty vycházejí z určitých předpovědí vývoje cen a uzavírají se v předstihu před vlastním uskutečněním obchodu. Dva subjekty se například v lednu dohodnou, že za určitou cenu převedou akcie v září. Více o spekulacích na burze zde.